Zemanův vysněný kanál by se ekonomicky těsně vyplatil, tvrdí studie. Bez Labe by stál půlku
Kanál Dunaj-Odra-Labe
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Twitter Dana Ťoka
Vlajková loď prezidenta Miloše Zemana, kanál Dunaj-Odra-Labe prošla hodnocením ekonomické efektivity. Studie, kterou si už v červenci 2016 nechalo zpracovat ministerstvo dopravy, přitom říká, že by projekt stanovenou hranici překročil jen těsně, zásadně jej totiž prodražuje labská větev. Informaci deníku Zdopravy.cz posléze potvrdil přímo šéf resortu dopravy Dan Ťok.
Studie prokázala, že kanál Dunaj – Odra – Labe je ekonomicky efektivní. Největší smysl má propojení Dunaje a Odry. Labská větev efektivitu celého projektu snižuje. Výsledky budou ještě projednány ministerskou komisí a pak předloženy vládě s návrhem navazujících kroků. pic.twitter.com/OIc7r6FI53
— Dan Tok (@tok5934) 19. října 2018
„Studie prokázala, že kanál Dunaj-Odra-Labe je ekonomicky efektivní. Největší smysl má propojení Dunaje a Odry. Labská větev efektivitu celého projektu snižuje,“ shrnul závěr Ťok na Twitteru. Náklady na zkompletování kanálu by vyšly asi na 600 miliard korun. Potíž však představuje právě část týkající se řeky Labe, která v sobě zahrnuje nejnákladnější položky. Mezi ty patří například plavební tunely, jimž nepomohla ani změna metodiky průzkumu, na níž se přešlo v průběhu provádění studie. Kdyby se přitom plán uskrovnil pouze na řeky Odru a Dunaj, výsledná částka by byla poloviční, vyplývá ze studie.
Výsledky hodnocení, jež stálo 22 milionů korun, následně projedná centrální komise ministerstva dopravy a její doporučení má podle ministra počátkem roku 2019 přistát na stole vlády. Ta rozhodne, co se s kanálem bude dít dál.
Současný projekt má nicméně řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Někteří opoziční politici navíc zůstávají přesvědčeni, že se kanál finančně nevyplatí. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek podle svých slov věří aktuální analýze ještě méně než studii, která zkoumala ekonomickou efektivitu pořádání olympijských her v Praze. „Nemáme dobudovanou síť dálnic a vysokorychlostních tratí a chceme se pouštět do megalomanského projektu s kanálem? Absurdní,“ míní Kalousek.
Vzpomínám na studii, která “prokazovala” ekonomickou efektivitu pořádání Olympijských her v Praze. Nevěřil jsem ji. Téhle studii věřím ještě méně. Nemáme dobudovanou síť dálnic a vysokorychlostních tratí a chceme se pouštět do megalomanského projektu s kanálem? Absurdní. https://t.co/8t0ezmfteE
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 19. října 2018
Možnou výstavbou vodního koridoru Dunaj-Odra, respektive Dunaj-Odra-Labe se české vlády zabývají už od 90. let, zatím ale bez konkrétních výsledků. Zeman je velkým zastáncem a propagátorem projektu. Záměr počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře.
Podle ekologů by stavba ohrozila krajinu
„Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha.
„Posouzení není ještě kompletní ani z ekonomického pohledu. A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh ze stejné organizace.
S kritikou ekologů nesouhlasí ředitel Plavby a vodní cesty Tomáš Kolařík, podle kterého je ve studii věnováno přes tisíc stran právě ekologickým dopadům.
Poradce prezidenta pro vodní cesty Petra Formana výsledek studie nepřekvapil. „Vodní cesty mají své místo v dopravě a staví se i v jiných zemích. Taková stavba v Evropě podle mě dosud chybí,“ uvedl. Podle něj by se stát měl zaměřit nejdříve na severní větev Odry a využít polský přístup k využití této řeky a s tím spojenou modernizaci vodní cesty Odry na polské straně.
Podle bývalého ředitele Ředitelství vodních cest a současného předsedy Asociace DOL Jana Skalického studie dostatečně nezahrnula vodohospodářské perspektivy projektu. Problém vidí především na jižní Moravě a v posouzení stavby na riziko sucha a s tím spojené zadržování vody v krajině. Materiál se podle něj navíc pořádně nezabýval ani využitím vody z Dunaje. V připomínkovém řízení proto bude žádat dopracování studie.
Vládní zmocněnec pro strukturálně postižené kraje Jiří Ciencala spatřuje v projektu řadu plusů. „Od zadržování vody v krajině, přes ekonomickou výhodnost až po společenský efekt. Vodní cesta je levnější a ekologičtější způsob dopravy. Zdůraznil bych ale i turistický dopad, mohou vzniknout nové jezy, ideální podmínky k vodním sportům a dalším aktivitám,“ podotkl.
