„Od učebnice se to řekne.“ Podle ekonomů Zemanovy výjimky z daní lehce seškrtat nejde

Prezident Miloš Zeman letos ukázal, že návrh státního rozpočtu na rok 2022 přes něj tak snadno neprojde. Dokonce se nechal slyšet, že bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu. Jeho velkým tématem jsou takzvané daňové výjimky, tedy některá osvobození od platby daně. Na jejich seškrtání hlava státu dlouhodobě tlačí. Ekonomové oslovení redakcí Echo24 se s prezidentem v názoru na rozpočet v podstatě shodují, současně ale upozorňují na to, že plošné rušení výjimek České republice příliš nepomůže a zastaralý daňový systém nevyřeší. Mají také za to, že stát by měl investovat ještě více, než si vláda vytyčila.

Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Celkové příjmy rozpočtu ministerstvo financí naplánovalo včetně peněz z EU na 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. V červnovém návrhu rozpočtu ministerstvo označilo investice za jednu z hlavních priorit s tím, že je třeba „udržet investice alespoň ve výši 187,5 miliardy korun jako v letošním roce, kdy jsou rekordní“. To se ale Zemanovi nelíbí, schodek považuje za zbytečně vysoký a investice nedostatečné.

Malé a chybné investice, míní ekonomové

A myslí si to i další. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské návrh rozpočtu tak proinvestiční není, protože podíl investic bude pořád okolo 10 procent celkových výdajů státu. „Navzdory tomu, že bychom měli mít covid pod kontrolou a nevyplácely by se covidové pomoci. Zároveň díky růstu ekonomiky a s tím, že nebudou žádná odpuštění související s covidem, nahrává tomu, že by rozpočet neměl být tak přehnaně deficitní,“ řekla deníku Echo24. „Není důvod, aby v době, kdy bychom měli mít covid pod kontrolou, byl schodek opět na úrovni 6 až 8 procent HDP. Takové schodky opravdu neodpovídají výkonnosti ekonomiky,“ doplnila.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, zase řekl, že existují i jiné způsoby, jimiž bojovat s rozpočtovými schodky. Jako příklad uvedl navyšování HDP. Obavu má především o smysluplnost státních investic. „Musí se to dělat chytře. Když se podíváme na to, jak se v poslední době využívají dotace Evropské unie, projekty často končí hned poté, co vyprší doba udržitelnosti projektu,“ myslí si s tím, že daná zařízení se vzápětí zruší a zprivatizují. „My bychom se spíše potřebovali zaměřit na to, aby se tu rychle vybudovala dopravní infrastruktura, zdigitalizovala se státní správa. Obávám se ale, že to bude nepopulární, protože by to vedlo k propouštění úředníků,“ dodal Křeček.

V základu tak odborníci se Zemanovými připomínkami souhlasí. „Dokladem, co všechno je v nepořádku, je také upozornění prezidenta Miloše Zemana, který nepřímo připomněl, že zadlužit se je možné opravdu jen kvůli investicím, na ostatním je možné šetřit,“ uvedl kupříkladu bývalý redaktor Týdeníku Echo Petr Holub.

Zemanovy daňové výjimky

Prezident o rušení svých „oblíbených“ výjimek z daní hovořil na nedávném setkání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a experty. Šéfka státní kasy mu tehdy přislíbila, že se příjmy takto alespoň lehce pokusí navýšit. Které výjimky by chtěl škrtnout, ale Pražský hrad odmítl na dotaz říct. „Daňových výjimek je obrovské množství, celkově ve stamiliardách korun. Pan prezident požaduje jejich maximální možné omezení,“ sdělil jen jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Podle Horské je ale škrtání daňových výjimek parametrickou změnou, která do rozpočtu přivede jen několik miliard korun a nevyřeší zastaralý daňový systém, kvituje však, že by vedly ke zjednodušení daní. Současně upozorňuje na to, že škrtat nelze libovolně napříč, protože daňové výjimky pokrývají široký záběr od stravenek, přes hypotéky až po zdanění osob. „To je s velkým sociálním dopadem, to nemůžeme udělat, aniž bychom tyto daňové výjimky kompenzovali jinými příjmy,“ prohlásila ekonomka.

Výjimky jsou podle ní také dobrou motivací pro sociálně slabé nebo investující společnosti. „Ono se to hezky akademicky řekne od učebnice, ale v praxi to znamená jen zásah do celého systému. (...) Bylo by nutné nastavit úplně nový daňový systém, abychom uměli více zdaňovat moderní ekonomiku, anebo se pokusíme se stávajícím systém přežít, ale nemůžeme jen tak škrtat, protože pak by se to negativně projevilo v sociální oblasti, v životní situaci anebo by to mohlo podkopávat investiční aktivity firem,“ uvedla.

Ekonom BHS Křeček má za to, že bez nějakého škrtání daňových výjimek se do budoucna neobejdeme, podle něj jde o přijatelnější formu získávání financí než navyšování daňových sazeb. „Obávám se však, že toho teď nedosáhneme, protože daňové výjimky vznikaly na základě toho, že politici chtěli oslovovat konkrétní voličské skupiny a kdyby je zrušili teď, voličské skupiny by naštvali. Viděli jsme to v diskuzi o rušení stravenek, kdy to bylo pro některé skupiny obyvatel absolutně nepřijatelné. Pamatuji si také diskuze o tom, že by se mohl zrušit odpočet na odborový příspěvek a tehdy odboráři vystartovali s tím, že to radikálně podkopává sociální síly,“ okomentoval předvolební situaci Křeček.

Zeman ale není jediný, kdo by chtěl daňové výjimky škrtat, podobně přemýšlí kandidát STAN na ministra financí Věslav Michalik. „Když vám poroste ekonomika nebo když zrušíte některé daňové výjimky, získáte dodatečný příjem, a přitom nezvyšujete sazby. (...) Když si zrevidujete seznam daňových výjimek, je tam spoustu odečitatelných položek, které snižují základ daně,“ prohlásil v nedávném rozhovoru.

Hrozí provizorium

Návrh rozpočtu se patrně ve sněmovně do konce volebního období schválit nestihne, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět projednat, schválit a předložit poslancům. Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda čte Zemanův postoj i jako vzkaz dalším, kteří by snad po říjnových volbách mohli sestavovat vládu. „Žádná z politických sil, které mají realistickou šanci se do sněmovny v říjnu dostat, nemá ve svém volebním programu uspokojivě zapracován nástin toho, jak by ozdravování veřejných financí řešila. Zjednodušeně se dá říci, že jednotlivé strany, koalice a uskupení vesměs mnohem více slibují, než aby uváděly, kde na své sliby vezmou peníze, když navíc ještě budou muset razantně veřejné finance ozdravovat,“ uvedl ve vyjádření pro Echo24. Jiní Zemanovy výtky vnímají jako vzkaz prezidenta premiéru Andreji Babišovi za to, že předseda vlády zcela neodstřihl Zemanem kritizovaného šéfa BIS Michala Koudelku.