Revoluční doba a demokracie

Koronavirus je hlavním tématem, které zaplňuje vysílací čas televizních zpravodajství i první stránky novin a časopisů. Lidé jsou tím tak pohlceni, že nemají čas přemýšlet o tom co se děje ve světě. Covid-19 zcela zaclonil výhled na realitu. Přitom kolem nás probíhají osudové procesy, které byly nastartovány ještě v době předkoronavirové. O jaké procesy se jedná? Mám na mysli zejména ideové a politické uchopení problému změny klimatu, se kterým je lidstvo konfrontováno.

Před nedávnem jsme zažili obrovskou kampaň do jejíhož čela organizátoři postavili Gretu Thunberg a jejímiž aktéry učinili teenagery v mnoha zemích. Krátce poté jsme svědky schválení zeleného údělu, směřujícího k radikálnímu omezení uhlíkových emisí. V západní Evropě vítězí zelená politika! Německo, náš nejvýznamnější obchodní partner, se rozhodlo vydat výlučně cestou obnovitelných zdrojů energie a hodlá postupně uzavřít ostatní elektrárny včetně atomových. Velkým politickým tématem, které je součástí stejných plánů, je elektromobilita, jakkoliv její vliv na životní prostředí je sporný a hospodářský dopad nemalý.

Návazně na politiku zeleného údělu směřuje Evropská unie k zavedení plánovaného hospodářství, založeném na centralizovaném přerozdělování. Osvícená vláda hrstky evropských byrokratů chce nahradit kapitalismus a volný trh dotacemi a subvencemi. Brusel kráčí k zadlužení budoucích generací globálním projektem, jehož výsledek může být novodobá Utopie. K jeho uskutečnění má v úmyslu emitovat tolik peněz, kolik jich jen bude potřebovat. Za novou Evropu! Vpřed k vítězství ideologie nad zdravým rozumem. Jaký bude dopad této politiky na konkurenceschopnost Evropy za 10 až 20 let je otázkou.

Druhou stranou téže mince je že levice vyhrává nad konzervativními hlasy nejen v zelené politice. To vede mj. k uplatňování politické korektnosti ve prospěch různých menšin a zájmových skupin na úkor zájmů a práv celku. Do stejného ideového a politického proudu patří vylepšování historie, které došlo až k bourání soch a historických památníků. K pálení knih schází jen malý krůček.

Existenčním tématem je přinejmenším pro Evropu migrace těch obyvatel, kteří jsou nositeli neslučitelné kultury. Není to problém nový, ale stal se výdělečným businessem pro organizovaný zločin a Evropa před ním neumí ochránit své hranice ani sama sebe. Organizovaný zločin úspěšně zneužívá humanistické ideály. Zdá se, že v některých oblastech dosáhla již migrace takového měřítka, že evropská civilizace se tam již ocitla za hranicí udržitelnosti. To oživuje myšlenky na obnovení hranic v Evropě, což se může stát realitou, jakmile další migrace začne být považována za stejně životu nebezpečný problém, jako koronavirus.

Takové jsou nejpodstatnější ideologické stránky procesů, které kolem nás, a s námi jako aktéry, probíhají. Tato ideologie, která může mít obrovský vliv na naši budoucnost, nevznikla náhodou. Utváří se po mnoho let, aby umožnila zájmovým skupinám přes politiku uchvátit moc. Zejména zeleným a liberálům se daří prosazovat jejich politické ambice.

Už dávno vznikly revoluční tribunály a výbory pro obecné blaho, složené ze soudobých Robespierrů, těch nejradikálnějších revolucionářů dneška. Ti staví na pranýř každého, kdo s nimi nesouhlasí. Lidé kteří nepatří k mainstreamu jsou vylučováni ze společnosti, cenzurováni masmédii, gilotinováni na sociálních sítích, nálepkováni , označovány za fašisty a ničeni. Rozšířila se cancel kultura. Žijeme vskutku v revoluční době. V epoše pro kterou zatím nemáme pojmenování, ale která mění svět podobně jako ho měnila francouzská revoluce nebo Velká říjnová socialistická revoluce. Svým konfliktem je dnešní doba bojem o demokracii. Tento konflikt je přitom umocněný existencí soudobých informačních a komunikačních technologií. To že dochází k demontáži demokracie a osekávání lidských práv, je toho průvodním jevem. A to nemyslím jen opatření v souvislosti s Covidem-19. Přitom se proti potlačování demokracie ozývá jen hrstka lidí, kteří mají tu odvahu. Většina jako vždy mlčí. V tomto revolučním konfliktu se využívají stále více sociální sítě. Tyto nové možnosti umocňují boj. Sociálními sítěmi se šíří různé konspirační teorie, četné fake news, jsou využívány k organizování demonstrací a zneužívány ve volebním boji. Pro budoucnost civilizace je nesmírně důležité zda budou tyto technologie využívány demokraticky, nebo zda budou zneužity. Možná je to nejdůležitější otázka probíhající revoluce.

Ideologie a politika využívaná v zápase o moc společnost v nevídané míře zpolarizovaly. Demokracie úzce souvisí s distribucí bohatství. Bohatství a moc se soustředily do rukou velmi malé skupiny lidí, která činí vše pro to, aby tento proces koncentrace co nejrychleji pokračoval. Tito lidé se neštítí používat jakékoliv prostředky k dosažení svých cílů a zasazují demokracii a volnému trhu hluboké rány. Součástí každodenní reality se staly sankce v mezinárodním měřítku, které vystřídaly proces uvolňování. Stupňuje se agresivita v řešení politických sporů, což ústí do obchodních i horkých válek za zájmy korporací a imperialistických mocností. Prožíváme útok na demokratické instituce a tržní hospodářství. Paradoxně je k tomu využíván slovník tvrdící, že jde právě o obhajobu a šíření demokracie a svobod. Ideologie jsou prostředkem k manipulaci s masami a jak je známo, byly v minulosti již často zneužívány.

Koronavirus zahalil tyto souvislosti do pláštíku tmy, jako kdyby se za nimi zatáhla opona. Za čas se však opona zvedne. Jaký svět uvidíme až se to stane? Jak dlouho to bude ještě trvat nikdo neví. Ale stejně tak, jak tomu bylo v minulosti, revoluce zřejmě časem pohltí své strůjce a své nejvěrnější zastánce. Největší výstřelky pominou, lidé budou dál žít. Je třeba procitnout, nenechat se manipulovat a postavit se na obranu svých práv a svobod. Jinak by nás čekala obdoba plánovaného hospodářství a totality, se kterou starší generace ve velké části Evropy mají svou zkušenost. Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.