Volvo bojuje proti plastovému odpadu
Ekologie v automobilismu
NOVÉ
Foto: Volvo
Slovo ekologie ve spojení s automobilkou dnes každý vnímá hlavně optikou elektrifikace modelové nabídky. Volvo ukazuje, že to ani zdaleka není komplexní pohled.
Pro jednou zapomeňme na baterie, elektromotory, součinitele odporu vzduchu a jiné parametry, které charakterizují auto jako produkt. Neřešme ani snahy o klimaticky neutrální výrobu a podívejme se, jak může být automobilka aktivní v tématu životního prostředí i jinak.
Jako obrovský problém se v dnešní době jeví plastový odpad, který v enormním množství končí v oceánech a mořích. Dokonce se uvádí, že každou minutu je do oceánu vysypán jeden nákladní vůz plný plastového odpadu. A právě plast je jednou z oblastí, v níž Volvo aktivně koná. Vloni se automobilka rozhodla, že ve svých kancelářích, kantýnách i na svých akcích nebude používat jednorázové plasty a nahradí je ekologičtějším řešením. V plné míře by to mělo být patrné právě od začátku roku 2020, kdy by měl být tento proces v rámci firmy ze 100 % dokonán. Tento krok souvisí s ochranou vod v oceánech a z aktivní podporou kampaně Clean Seas (Čistá moře), s kterou se Volvo ztotožňuje.
S oceánem má spojitost i další projekt Volva. Vloni v rámci jednání Ocean Summit, které proběhlo v Göteborgu při příležitosti zastávky závodu Volvo Ocean Race, jehož je Volvo partnerem, automobilka ukázala speciální verzi plug-in hybridu modelové řady XC60, u které značka využila plastový odpad převážně právě z oceánů. Celkem použila zhruba 60 kilogramů, z nichž vzniklo na 170 interiérových dílů. Třeba vysloužilé rybářské sítě a námořní lana se proměnily v designovou plastovou konzoli mezi předními sedadly. Podlahové koberečky jsou utkány z vláken získaných z recyklovaných PET lahví a z recyklované bavlny pocházející z odstřižků při výrobě oděvů.
A ani to není vše. Značka je totiž partnerem projektu Living Seawall, který je realizován ve spolupráci s australským Institutem námořní vědy a s designovým studiem Reef Design Lab. V přístavu v Sydney byl nainstalována tzv. „živoucí hráz“ sestavená z 50 speciálně vyvinutých dlaždic, jež byly mimochodem vyrobeny 3D tiskem. Svou strukturou tyto prvky nahrazují přírodní kořeny mangrovníku a jsou vhodným místem pro malé mořské organizmy, které žijí z mořského mikroodpadu, což pomáhá třeba i k odfiltrování těžkých kovů z mořské vody.
