Inflace se utrhla ze řetězu
ECHOPRIME
Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, dokonce i někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Lidově řečeno, vláda prý až moc rozhazovala, a to v době, kdy byla výroba kvůli pandemii omezena. Takže na málo zboží a služeb je teď až moc peněz, což právě tlačí ceny vzhůru.
Podle Eurostatu to ale jenom na vládu určitě svádět nelze. Evropský statistický úřad, jejž nelze podezírat z politické předpojatosti, totiž aktuálně uvádí, že česká inflace je v rámci EU podprůměrná. Zajímavé je, že vysoce nadprůměrnou inflaci mělo v rámci EU Česko loni. Tehdy to však politické téma prakticky vůbec nebylo. Asi proto, že inflace tehdy odrážela hlavně nadprůměrný růst výdělků, které v předpandemických letech stoupaly v očištění o inflaci zhruba čtyřikrát rychleji než v západní Evropě.
Nyní údaje Eurostatu praví, že meziroční inflace v ČR vykazuje za srpen hodnotu 3,1 procenta. Tento údaj je odlišný od údaje zveřejněného za týž měsíc Českým statickým úřadem; jde o odlišné metodiky. Eurostat počítá takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen, který je mezinárodně srovnatelný. Údaj ČSÚ – za srpen 4,1 procenta meziročně – mezinárodně srovnatelný není. Tudíž z mezinárodně srovnatelných čísel Eurostatu plyne, že meziroční inflace v ČR byla v srpnu mírnější než například v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Belgii či v Lucembursku. O zemích, jako je Polsko, Estonsko, Lotyšsko či Maďarsko, ani nemluvě.
Těžko tedy obstojí tvrzení, že za výraznou tuzemskou inflaci může dominantně Babišova vláda. Pokud by tomu tak bylo, musela by být inflace v ČR v rámci EU citelně nadprůměrná. Data Eurostatu ale dokládají, že aktuální zrychlení inflace je mezinárodním, ba globálním dějem, který navíc ještě v Česku zanechává dokonce slabší otisk než ve většině zemí EU.
