Proč se Šaroch rozhodl jinak než policie? „Stává se, že se důkazy vyhodnotí odlišně“
Státní zástupce Erazím k Čapímu hnízdu
Nové
2
Proč policie v případu Čapí hnízdo navrhla podat obžalobu, zatímco státní zástupce Jaroslav Šaroch trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších zastavil, vysvětluje ve čtvrteční tiskové zprávě Šarochův nadřízený. Podle městského státního zástupce Martina Erazíma se stává, že se důkazy vyhodnotí odlišně. Podle Erazíma se také neprokázalo, že by žadatelé o dotaci uvedli poskytovatele dotace v omyl. Zda splňovala Farma Čapí hnízdo kritéria označení pro malý a střední podnik, aby mohla dotaci získat, podle Erazíma vyšetřovatelé zkoumali hned na začátku vyšetřování, „ale s opačným výsledkem“ než na jeho konci.
Městští žalobci také ve čtvrtek zveřejnili anonymizovanou verzi usnesení o zastavení trestního stíhání, dokument čtěte ZDE. V tiskové zprávě Erazím reaguje na četné dotazy médií ke kauze, včetně otázek deníku Echo24. Vybíráme ty nejzásadnější odpovědi Erazíma na dotazy, které podle otázek médií sestavilo pražské městské státní zastupitelství.
Proč došlo k názorovému obratu na věc a zda jsem o něm měl informace?
JUDr. Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí. Informoval mě o důvodech změny svého názoru v rovině obecné, s tím, že konkrétní právní závěry budou uvedeny v předkládané písemnosti (usnesení o zastavení trestního stíhání). Důvod změny názoru jsem popsal ve svém tiskovém prohlášení k věci a vyplývá i ze samotného textu usnesení.
Proč mohl být názor PČR jiný a proč navrhla podat obžalobu?
Policejní orgán, stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení, postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy (§ 164 trestního řádu) a důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem. Podání obžaloby či skončení věci jiným způsobem musí tedy vycházet z jeho vlastního (odůvodněného) rozhodnutí nikoli z návrhu policejního orgánu.
V případě zastavení trestního stíhání a k vyloučení možné libovůle je zde právě aprobační proces v rámci daného státního zastupitelství, možnost podání opravného prostředku poškozeným a v samém závěru poté v trestním řádu stanovený institut přezkumu již pravomocného rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem.
Neměla se otázka, zda je kauza Čapí hnízdo malý a střední podnik, řešit hned na začátku a proč tuto otázku nebylo možné posoudit již na začátku?
Tato otázka byla řešena na začátku celé kauzy ovšem s opačným výsledkem. Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování. Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.
Jak se státní zástupce vypořádal se zprávou OLAF, když nevyvrátil její závěry, které tvrdí, že společnost FČH byla propojená se společnostmi koncernu Agrofert?
Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení. Závěry zprávy nejsou pro orgány činné v trestním řízení závazné. Právě jiný než trestní pohled na věc dovolil hodnocení celé věci týkající se poskytnutí dotace s ohledem na skutečnosti známé v roce 2018, tedy s více než desetiletým odstupem od podání žádosti, a z pohledu ovlivněným vývojem právních názorů na otázku pojmu malého a středního podniku. Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008, jak blíže vyplývá ze samotného textu usnesení.
Jsou i další důvody pro zastavení trestního stíhání?
K naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu je podstatné prokázat, že v době podání žádosti o dotaci uvedli žadatelé poskytovatele dotace v omyl. Tento omyl měl spočívat v tvrzení, že žadatel je malým nebo středním podnikem. Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele.
Zaznamenal jste během vyšetřování přímé tlaky a od koho?
Jediný avšak enormní tlak byl veden ze strany mediálních prostředků, napříč celým jejich spektrem. A to aniž by bylo respektováno omezení poskytování informací o trestním řízení stanovené zákonem v § 8a trestního řádu, promítnutého i do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či institut tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze, zejména formou neustálého kontaktování ať už písemně, telefonicky či vygradovaného až v osobní kontaktování dozorového státního zástupce mimo jeho pracoviště.
Rozhodnutí o zastavení stíhání zveřejnilo MSZ v pátek. Podle šéfa pražských žalobců Martina Erazíma šlo o složitou právní otázku ohledně výkladu právního pojmu malý a střední podnik. Právě pro ty byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.
Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelili i jeho blízcí a bývalí představitelé společnosti Farma Čapí hnízdo.
