1 stavba dálnic

Vláda postaví 12 dálnic. Na každé aspoň kilometr

Témata:

Měřeno počtem slibů, nastupuje nejvýkonnější vláda polistopadové historie. Přirozeně tím vzniká obava, že se oficiální obraz vládních aktivit rekordně vzdálí realitě. Míru slibů a jejich plnění půjde exaktně změřit při stavbě dálnic. Jednak půjde snadno porovnat slíbené a postavené silnice počtem kilometrů, jednak se v zemi z veřejných zdrojů nic dalšího nestaví.

Vláda Bohuslava Sobotky selhala v investicích. Ekonomiku zřejmě nejvíc poškodilo, že se zastavily obecní investice, nejnápadnější ovšem byly tristní poměry na dálnicích, za které nesli odpovědnost ministři ANO. Přesto se stal druhý v řadě, Dan Ťok, po vicepremiérovi Richardu Brabcovi nejdéle sloužícím členem vlády ze stáje Andreje Babiše. Všechny příručky marketingu učí, že se každé fiasko zachrání tím, když se označí za úspěch. Pak se dá pochopit, že se nový premiér rozhodl vsadit na málo přesvědčivého ministra a že se naopak chlubí, kolik dálnic už co nevidět dostaví. Marketing zatím vychází a prezident Miloš Zeman vládu pochválil, jak dokáže přetavit své úmysly do konkrétního výčtu staveb, jež realizuje. Teď zbývá s důvěrou počkat.

Tolik neslíbil ani Sobotka

Kdo však sledoval průběh dopravních investic v uplynulých letech, ten už v sobě důvěru těžko probouzí. Pochybnosti nemůže překonat ani četba vládního programu. „Zintenzivníme výstavbu dálnic na všech hlavních trasách, konkrétně zejména D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D49, D52, D55,“ píší lidé ministra Ťoka. Zároveň slibují, že „do roku 2021 zahájíme stavbu klíčové části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1“. Do tří let tak bude zprovozněno 110 kilometrů nových dálnic a rozestavěno dalších 180 kilometrů. K tomu dodávají, že „na silnicích I. třídy postavíme 130 kilometrů obchvatů, které odlehčí dopravně zatíženým městům a obcím. Mimo jiné jde o obchvaty – či jejich další úseky – okolo Slaného, Ostravy-Poruby, Hradce Králové, Otrokovic, Frýdku-Místku, Klatov, Jaroměře, Znojma, Břeclavi, Strakonic, Opavy, Karviné a řady dalších.“

Tak obsáhlý a přesný výčet chystaných silnic neposkytla občanům dosud žádná česká vláda a zřejmě ani vláda jiné země v Evropě. Jak ovšem může něco takového vzbudit důvěru? Pokud se bude stavět včetně Pražského okruhu dvanáct dálnic, pak to znamená, že na jedné z nich bude v průměru dokončeno necelých deset kilometrů a zahájeno 15 kilometrů. Zjednodušenou logickou úvahou jde posléze dojít k závěru, že když všechno půjde dobře, budeme mít někdy v roce 2025 dvanáct rozestavěných dálnic. Úplná pravda to není, protože u tří dálnic (D1, D49, D52) opravdu zbývá 25 kilometrů nebo méně, v zásadě však výtka platí.

Z toho je vidět, že se nikdo nezamýšlel nad návratností investic. Nedokončená dálnice má nižší hodnotu než ta, která je dotažena do konce. Nepochybně se vyplatí postavit kapacitní silnici při provozu padesáti tisíc aut denně, zřejmě to platí i pro třicet tisíc automobilů. Čtyři jízdní pruhy jsou jistě pohodlné, i když denně projede jen deset tisíc aut, jejich stavba a údržba však jsou do značné míry vyhozené peníze. Přesto nemají stavby na frekventovaných tazích žádnou prioritu proti těm dálnicím, kde si bude řidič někdy připadat úplně opuštěný.  

Návratem k realitě může být připomínka programu Sobotkovy vlády. Pokud jde o dopravu, sliby byly stručnější, ale výčet devíti dálnic přesto obsahovaly. Na třech z nich se ovšem nepohnulo vůbec nic, na dalších třech proběhla příprava a se stavbou se začalo letos počátkem roku – a opravdu se stavělo pouze tam, kde bylo třeba dokončit dříve rozjeté projekty. Celková bilance dosáhla padesáti kilometrů nových dálnic, když se započte zprovoznění úseku D8 přes České středohoří, kde víceméně šlo pouze o zpevnění základů již hotové silnice. Nakonec to byl nejhorší výsledek ze všech vlád i při pohledu daleko do sedmdesátých let minulého století.

Horší to být nemůže

Příběh o nastávajícím boomu při stavbě dálnic má přesto jeden rozměr, který může působit přesvědčivě. Postavit dálnici není nic těžkého, proto je selhání za minulé vlády výjimečné, a dá se tedy předpokládat, že tak špatné už to být nemůže. Slibovat, že to bude lepší, znamená sázku na jistotu. I když se vcelku nic nestavělo, byla ke stavebnímu povolení dotažena příprava jedné stovky kilometrů dálnic především na Karlovy Vary, okolo Českých Budějovic a z Hradce Králové na východ i na sever. Pokud se s nimi letos opravdu začne, pak může být za tři roky hotovo. Dokončená páteřní síť to není, Češi jsou ale vděční za málo.

Existuje antické rčení, které má usadit toho, kdo se příliš chlubí. Vzniklo jako součást historky o nepříliš známém atletovi, který se v Aténách chlubil, jak daleko skočil při sportovních hrách na ostrově Rhodos. „Tady je Rhodos, tady skákej,“ vyzval ho jeden z přihlížejících a bylo po slávě. Před stejnou výzvou teď stojí Ťok a tentokrát i celý Babišův kabinet, který z dopravních slibů vyrobil vlajkovou loď svého vládnutí. Nikdo po nich nechce světové rekordy, ale aby aspoň někam skočili a nezakopli hned při odrazu.

 


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.