Třináctiletí na síti s právy dospělého? Ministerstvo pod tlakem couvlo
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
NOVÉ
1
Ministerstvo vnitra nakonec couvlo před kritikou a zvýšilo věkovou hranici, od kdy mohou děti dávat souhlas se zpracováním osobních údajů na internetu bez souhlasu rodičů. Hranice je součástí návrhu zákona o ochraně osobních údajů, kterou ve středu schválila vláda. Resort vnitra nejdříve počítal s hranicí 13 let, nakonec ji posunul na 15 let. Na velmi nízkou hranici upozornil Týdeník Echo a na vládě za zvýšení bojoval Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Předsedkyně ÚOOÚ Ivana Janů novinářům řekla, že na jednání kabinetu žádala, aby se hranice posunula alespoň na 15 let. Unijní norma umožňuje státům zvolit hranici mezi 13 a 16 lety. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl ten věk vyšší,“ uvedla. Souhlas rodičů by tak měly potřebovat děti do 15 let například ve chvíli, kdy by si chtěly založit účet na sociálních sítích.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Odbory i zaměstnavatelské svazy při projednávání normy trvaly na zachování 16 let věku. Ministerstvo to ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci nebo využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné. Podle Janů nakonec padla volba na 15 let, protože to koresponduje i s hranicemi v občanském a trestním právu.
Hranice, od kdy mohou děti a mladiství dávat sami svůj souhlas, přitom hraje velkou roli pro velké technologické firmy, jako je například Facebook, Instagram či Google. Ty totiž veškeré osobní údaje, které člověk na internetu uvede, využívají k cílené reklamě. Právě k tomu přitom souhlas potřebují. Tiskový mluvčí vnitra dříve hranici 13 let hájil s tím, že Česko nebude touto hranicí věku žádnou výjimkou. „V členských státech bude podle dosud dostupných informací použita hranice 13 let (8x), 14 let (3x), 15 let (1x) i 16 let (6x),“ uvedl tehdy pro server Echo24.
Proti hranici 13 let se ale ohrazoval v meziresortním řízení i šéf lidovců Pavel Bělobrádek, tehdy ještě místopředseda vlády. „Věk 13 let je dle našeho názoru příliš nízký. Východisko pro danou úpravu spatřujeme v § 34 občanského zákoníku (15 let) nebo v § 37 téhož zákona (16 let). Nevidíme důvod pro odchylnou úpravu od obecného režimu, který zřejmě bude v EU převažovat,“ napsal v připomínkách Bělobrádek.
Zákon implementuje novou evropskou směrnici nazvanou Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (známou pod zkratkou GDPR), která začne platit od 25. května příštího roku. Směrnice se dotkne úplně každé firmy, úřadu či instituce, která se pohybuje ve virtuálním prostoru a pracuje s osobními údaji – to je prakticky každý.
