Brusel po sedmi letech couvá. Nařízení o soukromí GDPR je složité a dozná změn

Evropská unie chystá zmírnění nařízení o osobních údajích známé jako GDPR. Některé principy této normy, kterou prosadila před sedmi lety, využívaly kvůli zjednodušení procesů i některé globální firmy při fungování mimo EU. Tehdy EU komplexní nařízení, které řada firem kritizovala kvůli vysokým nákladům při jeho uplatňování, obhajovala s důrazem na právo lidí na soukromí. Nyní však EU dá pravděpodobně některým kritikům za pravdu, když v rámci čerstvého boje proti regulacím a byrokracii Evropská komise chystá zjednodušení. Informuje Politico.

Evropská komise se chystá upravit jednu z nejznámějších technologických regulací na světě – obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé jako GDPR. Cílem má být zjednodušení povinností pro firmy, zejména pro malé a střední podniky. Kritici však varují, že jakýkoli zásah do nařízení může rozpoutat intenzivní střet mezi technologickými giganty a ochránci soukromí.

Komise chce návrh na úpravy představit v nejbližších týdnech až měsících. Reforma GDPR zapadá do širší iniciativy předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, která si klade za cíl snížit byrokratickou zátěž pro evropské podniky a zvýšit jejich konkurenceschopnost vůči USA a Číně.

Podle unijních činitelů má jít o technické úpravy, nikoli o zásah do samotné podstaty nařízení, které si klade za cíl chránit soukromí. Plán se zaměřuje na zjednodušení povinností, jako je vedení záznamů o zpracování osobních údajů či příprava dopadových studií, které jsou podle mnoha podnikatelů zbytečně náročné. Úpravy by se měly týkat především organizací do 500 zaměstnanců.

Komisař pro spravedlnost Michael McGrath zdůraznil, že podniky – zejména malé – potřebují větší podporu při plnění povinností vyplývajících z GDPR. „Na GDPR je mnoho dobrého a ochrana osobních údajů je naprosto nezbytná. Ale nepotřebujeme regulovat hloupým způsobem. Musíme podnikům a společnostem usnadnit dodržování předpisů,“ souhlasila i dánská ministryně pro digitalizaci Caroline Stage Olsenová, jejíž země bude druhé pololetí předsedat Radě EU.

Na nutnost zmírnění GDPR upozorňoval ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU bývalý italský premiér Mario Draghi. "Postoj EU k technologickým regulacím omezuje inovace," uvedl Draghi a dodal, že tím EU brání technologickým firmám v konkurenčním boji s Čínou a USA.

GDPR, které vstoupilo v platnost v roce 2018, bylo v době svého vzniku jednou z nejdiskutovanějších evropských směrnic a čelilo bouřlivým diskuzím a lobbování. Během projednávání v Evropském parlamentu došlo u směrnice k 3 000 pozměňovacím návrhům, což je v historii Evropského parlamentu rekord. Firmy tehdy vynaložily miliony eur, aby ovlivnily konečné znění.

GDPR rozšiřuje a zpřesňuje definici osobních údajů a stanovuje pravidla pro jejich zabezpečení, zpracování a uchovávání. K využívání řady osobních údajů potřebují nyní firmy souhlas uživatele. Nařízení také stanovuje podmínky pohybu osobních údajů po celém Evropském hospodářském prostoru.

„Opětovné otevření GDPR je rizikové, bez ohledu na to, jak dobře míněné úpravy mohou být,“ varuje Itxaso Domínguezová z organizace EDRi, která se věnuje digitálním právům. Podle ní by i dílčí změny mohly vyvolat novou vlnu intenzivního lobbingu.

Aktivista Max Schrems, který se dlouhodobě věnuje ochraně soukromí, připomíná, že základní principy GDPR jsou zakotveny v Listině základních práv EU. „Soudní dvůr by smetl každou verzi GDPR, která by postrádala své jádro,“ uvedl. Zároveň dodal, že technologické firmy si mohou vynaložit úsilí, ale zásadní zlom v právní ochraně očekávat nemají.

Evropská komise podle dostupných informací chystá zveřejnění návrhu do června. Původně se počítalo s představením balíčku pro malé a střední podniky už 16. dubna, datum bylo však posunuto na 21. května. Zda GDPR bude součástí tohoto balíčku, zatím není definitivně potvrzeno, ale přípravy úprav nařízení pokračují.