Režisérka Sedláčková a fotografka Jarcovjáková obdržely francouzský Řád umění
ZAHRANIČNÍ OCENĚNÍ
Režisérka Andrea Sedláčková a fotografka Libuše Jarcovjáková získaly v pátek francouzský Řád umění a literatury. Řád francouzské republiky v nejnižší hodnosti rytíře jim předal francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre. O ocenění se dozvěděly v minulých měsících, v pátek se na ambasádě v Praze uskutečnil ceremoniál.
Obě nové laureátky Řádu umění a literatury proslavila jejich práce ve Francii. Obě také z Československa emigrovaly. V minulých letech francouzský řád, který uděluje francouzský ministr kultury, získal například Václav Havel, Milan Kundera či Adolf Born.
Tento čtvrtek dvě velké dámy české kultury dostaly ocenění stupně rytíře Řádu umění a literatury od velvyslance @AlexisDutertre: fotografka Libuše JARCOVJÁKOVÁ a režisérka Andrea SEDLÁČKOVÁ. Gratulujeme, dámy ✨
— IF Prague (@IFPrague) June 16, 2022
Za přítomnosti @CzechTV pic.twitter.com/YqQ4ktzNrt
Andrea Sedláčková je známá režisérka, scénáristka, střihačka a spisovatelka, působící střídavě v Čechách a ve Francii. V letech 1986-1989 studovala scénáristku a dramaturgii na FAMU. Do Francie emigrovala na konci osmdesátých let. Politický azyl tam získala 17. listopadu 1989. Ve Francii studovala režii a střih na FEMIS v Paříži. Právě za střih byla nominována v roce 2009 na francouzské filmové ceny Ceasar za film Welcome.
V Čechách sklidila pozitivní ohlasy za dokument o Václavu Havlovi či film Fair Play, který popisuje prostředí vrcholového sportu za komunismu a doping v něm. Některé její známé filmy jako například Ze života adolescentky či Za zrcadlem jsou autobiografické. Podobně jako dva romány, které v posledních letech vydala. O tom, jak se vyrovnávala s emigrací napsala knihu Moje pařížská Revoluce (2014) v roce 2017 napsala autobiografickou knihu Každý něco tají.
Libuše Jarcovjáková se narodila v roce 1952 v Praze a v mládí ji silně ovlivnila známá rodiny, výtvarnice Ester Krumbachová. Vystudovala střední grafickou školu. Na pražskou FAMU byla přijata po několika pokusech v 70. letech. V období mezi tím pracovala jako dělnice v tiskárně Svoboda, kde začala i s fotografií. Fotila především život pražských menšin, například Vietnamců, Romů či homosexuálů. Sama je bisexuální, k tomuto poznání ji pomohla právě i dokumentace této komunity. Poté, co ji předchozí režim zabavil pas, když se zdržela na dovolené v Japonsku, rozhodla se v roce 1985 emigrovat do západního Berlína.
Právě fotkami z vyloučených lokalit a komunit v Česku se proslavila po celém světě. V roce 2018 získala Jarcovjáková titul Osobnost české fotografie od Asociace profesionálních fotografů České republiky. Vystavovala v Paříži či New Yorku. V roce 2018 se účastnila i světoznámého fotografického festivalu v Arles.
