Mladších ročníků s covidem v nemocnicích přibývá, ukazují data. Není ale jasné proč

Struktura hospitalizovaných pacientů s covidem-19, včetně těch vyžadujících intenzivní péči, se v posledních měsících posouvá směrem k mladším ročníkům. Ubývá naopak lidí starších 75 let. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Potvrzují to i zkušenosti lékařů oslovených deníkem Echo24, důvodem podle nich může být například náchylnost k rizikovému chování či šíření nových mutací, ale i prostý fakt, že v posledních měsících výrazně přibývalo nakažených. Ve statistice úmrtí však stále drtivě dominují starší ročníky.

Zatímco v listopadu se podíl hospitalizovaných mladších 65 let, kteří nevyžadují intenzivní péči, pohyboval kolem 25 %, v únoru už to bylo lehce nad 30 %. Větší posun opačným směrem je pak vidět u pacientů ve věku 75 let a výš, kde došlo k poklesu z listopadových zhruba 50 % na 39 % ve třetím únorovém týdnu.

V případě pacientů s těžším průběhem se pak situace vyvíjí podobně. Zatímco v listopadových týdnech se podíl pacientů pod 65 let pohyboval spíše pod 30 %, ve třetím únorovém týdnu už dosáhl na 40 %. I na jednotkách intenzivní péče pak výrazně ubylo pacientů nad 75 let, jejichž podíl se v listopadu blížil 40 %, v únoru klesl pod 30 %. „To, že hospitalizace, a to včetně nutnosti intenzívní péče, v současné době nejsou záležitostí pouze seniorů a že mladších ročníků přibývá, naše data z konce února potvrzují,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ÚZIS Petr Kučera.

Tento trend je patrný i ve Slezské nemocnici v Opavě, uvedl pro deník Echo24 primář infekčního oddělení Petr Kümpel. „Vysvětlení pro nárůst v mladších kategoriích je poměrně jednoduché, je dáno výrazným nárůstem infikovaných pacientů od října celkově, podíl mutací se zkoumá, hypoteticky možný je, ale za hlavní důvod považuji první uvedené,“ uvedl s tím, že důvodem může být možná i menší ochota k dodržování opatření při dlouhotrvajícím období zákazů.

Podle přednosty Klinky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petra Husy je trend vysvětlit obtížné, v nemocnici ho však pozorují také. „Ne všichni pacienti s těžkým průběhem jsou obézní, což bývá nejčastější ,komorbidita‘ spojená s těžkým průběhem covidu,“ uvedl pro deník Echo24.

Před obezitou jako závažnou komplikací při prodělávání covidu varovala v březnové studii Světová federace pro obezitu. V zemích, kde trpí více než polovina dospělé populace nadváhou, stoupá riziko úmrtí v souvislosti s covidem-19 na desetinásobek, uvedla federace, která se ve studii věnuje i České republice. „Z dvou a půl milionu úmrtí hlášených ke konci února 2021 spadá 2,2 milionu na země, v nichž je více než polovina populace klasifikovaná jako trpící nadváhou.“ Tu pak instituce definovala jako hodnoty nad 25 v indexu tělesné hmotnosti (BMI). Autoři však přiznávají, že jde o neúplný obrázek, který se s vývojem pandemie může ještě měnit. Vyzývají nicméně země k řešení problémů s obezitou či přednostnímu očkování obézních.

Podle Husy tak může situace souviset rovněž s vyšším výskytem britské mutace koronaviru, která podle něj převažuje už u 80 až 90 % pacientů přijímaných do FN Brno, omezeným počtem vnímavých starších lidí kvůli očkování v domovech pro seniory či úmrtím nebo menším počtem kontaktů oproti mladým lidem. Stejně tak je podle něj možným důvodem to, že starší dodržují izolační opatření více než mladí.

„Těžší průběh u mladších může být i dán známým faktem, že symptomy těžkého průběhu jsou dány přestřelenou imunitní reakcí na virus, což je pravděpodobnější u mladších osob s dobrou imunitní reakcí, než u starých,“ dodal Husa. Podle Petra Kümpela je pak těžší zdůvodnit pokles ve věkové kategorii nad 75 let. „Zde bych viděl význam větší protekce (izolace, ochrany) těchto ohrožených osob, testování v domovech seniorů a nyní snad již i tolik očekávaný efekt vakcinace,“ dodal primář infekčního oddělení.

Přibývání mladších pacientů potvrzuje i přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš. „Příčiny je těžké hodnotit. Nemocní se k nám dostávají obvykle až v době, kdy potřebují kyslík, a v této situaci většinou není čas na podrobnou anamnézu zaměřenou na zjišťování různých faktorů, které mohly mít vliv na průběh nemoci. Osobně si myslím, že větší výskyt covid-19 u osob ve středním věku souvisí s rozšířením britské mutace viru. Tato mutace je více nakažlivá, takže si představuji, že nemocní lidé vylučují větší množství viru, a osoby v jejich blízkosti jsou proto vystaveni větší expozici a dostanou pak závažnější formu infekce,“ uvedl pro deník Echo24.

To se podle něj ukázalo u zdravotníků v Číně a Itálii před rokem v počátcích pandemie. „Tito zdravotníci se zpočátku málo chránili, byli od pacientů exponováni velkému množství viru a pak, přestože byli primárně zdraví, prodělávali velmi těžkou formu nemoci, někdy se smrtelným zakončením,“ dodal Beneš. Není si však jist tím, že by ubývalo starších pacientů nad 75 let.

Ačkoliv se struktura hospitalizovaných posouvá k mladším ročníkům, ve statistikách úmrtí stále drtivě dominují lidé starší 65 let. Z podrobnějších statistik krajských hygienických stanic vyplývá, že průměrný věk lidí, kteří s covidem zemřeli od začátku epidemie do konce letošního února, je přibližně 78 let. Podíl lidí ve věku 65 let a starších se podle dat ÚZIS od listopadu pohybuje kolem 90 %.