Zánik civilizace v rožnovském kině Panorama

KOMENTÁŘ

Zánik civilizace v rožnovském kině Panorama
Interiér kina Panorama v Rožnově pod Radhoštěm. Foto: T-klub, kulturní agentura
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.

Já jsem se to dozvěděl zcela náhodně, neboť jsem se tam také náhodně ocitnul, přijel jsem do Rožnova kvůli skanzenu a nejasnému tušení, že tam jsou lázně, ale v informačním centru mě strohá slečna oznámila, že tam sice byly, vzdušné, ale zanikly po druhé světové válce. Měl jsem tedy volný večer, a tak si zašel do kina.

 

Dávali přitažlivý americko-čínský film jménem Moonfall, což se český distributor ani neodvážil přeložit. Šlo tam o to, že se Měsíc z nějakého složitého důvodu zbláznil, něco se uvnitř něj porouchalo, a tak se rozhodl, že se vychýlí ze své dráhy a namíří si to na Zem, se kterou se srazí – a udělá bum. Celé dvě hodiny jsem se tedy díval, jak se měsíček přibližuje a jak se kvůli tomu poněkud komplikuje meteorologická a seizmologická situace na Zemi. Oceány se vylévaly z břehů, vlny tsunami zaplavovaly města, domy se bortily, kra zemská pukala, láva chrlila, mosty padaly a počítačové sítě kolabovaly – a do toho se rasově i povahově smíšená posádka vydala na starém rozhrkaném raketoplánu si to s Měsícem rozdat. Šlo o to, nějak se tam do něj navrtat (Měsíc je, jak známo, ze sýra) a pak uvnitř nějak odpálit nějakou ekologicky šetrnou bombu nebo co, čímž se ten Měsíc zase uvede do normálního oběhu.

Byla to obludná pitomost, ale svým způsobem velkolepá. Bylo to o blížícím se zániku civilizace, ale vlastně nějak i o zániku kinematografie jako výpravného žánru, kvůli kterému stojí za to chodit do kina. Ta bortící se velkoměsta, vzdouvající se oceány a kosmická tělesa valící se prostorem, všechna ta opulentní blbost byla samozřejmě pojata úžasně, že to člověk už asi líp neuvidí, ale co je to platné, když to už pomalu vlastně nikoho nebere. Počítačová animace, se kterou je možné předvést třeba i vnitřek Měsíce, jak se obrátí naruby a vyzvrací do vesmíru, působí sice dokonale, ale vlastně už to málokoho vzruší. Všechno je to jak jedna velká počítačová simulace, na které se dá udělat nakonec všechno, nejlépe tedy zánik civilizace, který nakonec jediný bude reálný, i když bude vypadat asi nějak jinak.

A tak jsem ten zánik civilizace vlivem zblázněného Měsíce sledoval spolu asi s osmi teenagery, kteří za to dali těch sto pade, v zanikajícím kinu ve městě Rožnově, kde usoudili, že je na čase ho zbourat. To mi řekly paní uvaděčky, starší dámy, které ho udržují v pietní podobě ve stavu klinické smrti. Prý se to rozhodlo už před dvěma lety, ale covid demolici pozdržel, a tak ještě nějakou dobu hrají. Chodí prý tak pět šest diváků, hrají i pro dva. Teď měly tedy slušnou návštěvu. Když jsem vycházel, protrhly se mraky a někde nad Radhoštěm se ukázal Měsíc. Stál na svém místě a nablble se tvářil, jak má ve zvyku.

 

×

Podobné články