FOTOGALERIE: Sovětská porážka v Afghánistánu očima mudžáhedínů, podívejte se
Sovětská válka v Afghánistánu
FOTOGALERIE
Foto: Afghan Media Resource Center (AMRC)
Mělo jít o krátkou vojenskou operaci, která se však protáhla na téměř deset let. Sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979 bývá označována jako „sovětský Vietnam“, protože navzdory materiální převaze nedokázali sovětští vojáci porazit místní povstalce nazývané mudžáhedíni. Ze sovětského pohledu neúspěšný konflikt v průběhu let dokumentovali také afghánští fotografové a novináři spjatí s mudžáhedíny. Podívejte se na jejich snímky.
Důvodem sovětského vpádu do Afghánistánu byla pomoc prosovětskému režimu, který v zemi v roce 1979 panoval. Po počátečních úspěších, kdy Sověti a vládní jednotky dobyli většinu velkých měst, se však jednotlivá afghánská hnutí odporu postupně sjednotila a nabyla na síle. Navíc se jim podařilo získat pomoc ze zahraničí. Finanční a materiální podporu dostali například od USA či Spojeného království, v sousedním Pákistánu jim pak bylo umožněno cvičit své nové jednotky.
Sovětská válka v Afghánistánu se nakonec protáhla až do roku 1989 a skončila neúspěchem Sovětů. Po ustanovení Michaila Gorbačova coby vůdce SSSR v roce 1988 došlo k vyjednávání mezi ním a OSN o stažení sovětských armád, k čemuž definitivně došlo 15. února 1989. Za téměř deset let trvající konflikt zemřely desetitisíce bojovníků. Oficiální ruské zdroje uvádějí, že na sovětské straně padlo skoro 15 tisíc vojáků a dalších zhruba 50 tisíc bylo zraněno či zmrzačeno. Mudžahedínů padlo až 90 tisíc a civilní ztráty se odhadují až na dva miliony Afghánců. Další miliony ze země uprchly.
Po stažení sovětských vojsk však v Afghánistánu pokračovala občanská válka mezi mudžáhedíny a komunistickou vládou, která byla v roce 1992 svržena. Tím však boje neustaly a jednotlivé frakce pokračovaly šarvátkami mezi sebou. Zemi pak od roku 1996 de facto ovládalo radikální hnutí Talibán.
