Rozdíl mezi Trumpem a Bidenem? Hlavně v tónu

Americký prezident je stále nejmocnějším člověkem na světě. Jeho volba nerozhoduje jen o tom, kdo bude řídit Spojené státy, má vliv na celou planetu. Kurt Volker je bývalý vysoce postavený americký diplomat, může tedy kvalifikovaně popsat, jak by se mohla změnit americká zahraniční politika v druhém volebním období Donalda Trumpa, nebo v prvním Joea Bidena.

Začal bych NATO. Trumpova administrativa silně tlačila na členské státy, aby dávaly dvě procenta HDP na obranu. Je možné, že Trump, který NATO příliš nemusí, byl paradoxně dobrou věcí pro Alianci?

Nejdřív si musíte uvědomit, že Trumpovo trvání na tom, aby země platily dvě procenta HDP na obranu, není nic nového. Hovořilo se o tom už za Bushovy administrativy. Od roku 2001 dále jsou lidé, kteří na to tlačí. Dělo se to i v časech Obamovy administrativy, vzpomeňte si, že prezident Obama řekl o spojencích, že to jsou vyžírkové, protože neplatili dostatečně, a Bob Gates, Obamův ministr obrany, si stěžoval, že v době, kdy odcházel, podíl Spojených států na rozpočtu NATO vzrostl z 50 procent na 75. V roce 2014 se všichni spojenci v NATO dohodli na summitu ve Walesu, že budou utrácet aspoň dvě procenta HDP na obranu, protože to nedělali. A když Trump nastoupil do úřadu, stále to nedělali. Takže myslím, že on jen velmi zvýšil míru tlaku na spojence, aby platili víc. A mnoho spojenců začalo více utrácet. Nedávno jsem viděl číslo, že výdaje na obranu evropských spojenců v NATO vrostly o 400 miliard dolarů od doby, co Trump nastoupil do úřadu, v porovnání s tím, co plánovali utratit. Což je hodně, takže myslím, že to mělo výsledek. Na druhou stranu, jak jste již naznačil ve své otázce, Trump se ke spojencům v NATO a k NATO jako organizaci chová velmi negativně a agresivně, i když v poslední době je víc pozitivní. Myslím, že si to vybralo daň na pocitu solidarity uvnitř NATO. Tento pocit solidarity je důležitá hodnota. Takže máme víc výdajů na obranu, ale také víc neshod v našich životech.

Jaký by mohl být Trumpův postup vůči NATO, pokud znovu vyhraje? Četl jsem článek, přiznávám, pochybně zdrojovaný, který tvrdil, že by mohl ve druhém období odejít z Aliance. Myslíte, že je to možné?

Ne. Vůbec si to nedokážu představit. A stejně to nemůže udělat jednostranně. Potřeboval by, aby Senát hlasoval pro opuštění NATO, a to se nikdy nestane. Myslím, že bude pokračovat ve svém tlaku na obranné výdaje, a zvlášť bude tlačit na Německo, zdá se, že s tím má problém. Zároveň však navýšil nasazení amerických sil v Polsku, baltských státech, v Rumunsku. Myslím, že to by pokračovalo. Zvýšili jsme tempo rotačního nasazení a účastnili se výcviku se spojenci i s Gruzií a Ukrajinou. Myslím, že to bude pokračovat. Poskytování bezpečnostní asistence, v čemž je i smrtící obranné vybavení Ukrajině, také bude pokračovat. Takže myslím, že bude zvýšený tlak, ale také robustní americké zapojení.

Případné Bidenovo prezidentství by pro NATO něco změnilo?

Tón by se hodně změnil. Biden se také nevzdá tlaku na dosažení dvou procent HDP na obranu. Ale jeho tón bude velmi jiný. Spíš by se snažil zvýraznit spolupráci se spojenci než je ždímat. Ale myslím, že politika zůstane z velké části stejná. Také si nemyslím, že Biden zvrátí Trumpovo stahování jednotek z Německa, vlastně to byl Obama, kdo s tím začal, Trump v tom jen pokračoval. Taktéž si nemyslím, že zvrátí rozmístění jednotek do Polska a baltských států. Takže by to pod Bidenem byla stejná politika s jiným tónem.

Několik týdnů nazpět česká vláda oznámila, že nesplní slib dávat 2 % HDP na obranu. Co to znamená pro náš vztah s Amerikou?

Stane se z toho téma, něco, co vám budou vždy připomínat. Proč by ostatní měli platit za obranu České republiky, když Česká republika za ni sama neplatí? Lidé na to budou upozorňovat a stěžovat si na to. To neznamená, že nastane roztržka ve vztahu České republiky se Spojenými státy, avšak bude to vnímáno negativně.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.