Kvůli konci plastových brček a talířů hrozí Česku sankce. Zákon leží stále ve sněmovně
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jednorázové plastové příbory, brčka či talíře měly z českého trhu začít postupně mizet od začátku července. Vládou schválený návrh zákona však leží už několik měsíců ve sněmovně a poslanci ho zřejmě nestihnou projednat ani do konce volebního období. Za to však mohou Česku hrozit sankce ze strany Evropské komise.
Návrh zákona je převodem evropské směrnice schválené před dvěma lety, postihuje hlavně jednorázové plastové výrobky jako jsou příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu. Od července měl začít zákaz s možností doprodeje zásob, úplný zákaz uvádět tyto výrobky na evropský potažmo český trh pak nejpozději za další rok. Podle ministra životního prostředí Richard Brabce (ANO) se v Česku ročně spotřebuje zhruba 1,8 miliardy takových výrobků.
Vláda poslala schválený návrh zákona do sněmovny už v únoru, do konce června se však od té doby nikam nepohnul. Ministerstvo životního prostředí se proto podle své mluvčí snaží alespoň o to, aby zákon stihla projednat ještě současná sněmovna před podzimními volbami. „Pokud to nezačne platit, hrozí České republice pokuta za neplnění evropské legislativy,“ řekla deníku Echo24 mluvčí resortu Petra Roubíčková.
Ani to však podle poslanců z výboru pro životní prostředí nevypadá příliš reálně. „V tuto chvíli nevidím reálné, aby se celý zákon stihl do konce volebního období, i kdyby na začátku července proběhlo první čtení,“ uvedla pro deník Echo24 poslankyně hnutí ANO Eva Fialová. K tomu navíc zřejmě ani nedojde. „Jako zpravodaj mám informace, že se projednání prvního čtení do léta nestihne,“ uvedl pro deník Echo24 pirátský poslanec František Elfmark.
Skeptický je k vývoji situace i další zástupce vládní strany, poslanec ČSSD Jan Chvojka. „Určitě je to klíčová legislativa v boji proti zbytečným plastovým odpadům, za kterou má odpovědnost ministr Brabec. Pokud požádá o podporu přednostního projednání, určitě mu klub ČSSD vyjde vstříc. Vnímáme to jako zásadní téma. Bohužel účinnost od července nejde stihnout,“ uvedl pro Echo24 Chvojka.
Podle Roubíčkové nyní ministerstvo jiné možnosti jako například jednání s Komisí o odkladu účinnosti nemá. Podle Evropské komise je však zatím příliš brzy na to soudit konkrétní případ Česka. „I proto, že zbývají ještě zhruba dva týdny a kolegové v Bruselu ještě dostávají a očekávají další notifikace (oznámení členských států o tom, jak přejaly legislativu do té národní),“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí českého zastoupení Komise Magdaléna Frouzová.
Obecně podle ní platí, že pokud členský stát nepřejme novou legislativu čas či správně, nejprve dojde k zahájení dialogu a Komise se snaží místním úřadům s implementací pomoci. „Pokud porušení trvá, může Komise spustit řízení kvůli porušení povinnosti,“ dodala Frouzová.
Podmínkou pro zákaz konkrétních druhů plastových výrobků bylo podle důvodové zprávy ministerstva životního prostředí vždy to, aby existovala dostupná a cenově přijatelná alternativa. Zákon pak kromě zákazu některých výrobků uvádí také některé požadavky na další z nich. Například nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ.
Právní úprava požaduje i zavedení tzv. systémů rozšířené odpovědnosti výrobce pro vybrané plastové výrobky. „Pro obalové výrobky tyto systémy již zavedeny jsou podle zákona o obalech (možnost sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti), pro neobalové plastové výrobky výrobci budou nuceni vytvořit kolektivní systémy pro dané druhy vybraných plastových výrobků, s ohledem na určité specifické povinnosti,“ konstatuje dokument. Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.
