Z plynové krize se stala megakrize. Ruský nátlak však německé úřady příliš nemilují, říká Bartuška

S koncem letošního roku přichází plynová megakrize, která zde desítky let nebyla. Podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je nebývalá změna cen plynu za poslední rok a půl nezvyklá, která však Českou republiku může nechat zatím v klidu. Znepokojovat však může celou Evropskou unii, která přichází o plynovod Jamal, který nyní proudí plyn z Německa do Polska. V posledních dnech tak i s tímto přispěním atakují ceny plynu na evropském trhu 170 eur za megawatthodinu.

Blackouty, sériové odstávky elektřiny nebo krachy malých dodavatel energií. Tak by mohly vypadat černé scénáře po odstavení plynovodu Jamal, který již nedodává plyn do Německa, ale naopak proudí druhým směrem. Od středy již druhý den proudí obráceným směrem a tlačí tak cenu plynu na evropské burze přes 170 eur za megawatthodinu.

Podle Václava Bartušky je však tento stav známý dlouhodobě a nejedná se tak o nijak překvapivou reakci. „Rusko deklarovalo svůj zájem uzavřít tranzit přes Ukrajinu a Polsko. Kohoutky se tudíž neuzavřely. Tranzit přes Jamal byl omezován v poslední době a v průběhu podzimu byl snížen průtok plynu. Není to tak úplně nová zpráva,“ řekl pro Echo24 Bartuška.

Ten také upozornil, že pro Českou republiku se nic velkého neděje, protože stát má své zásobníky plynu plné. „K nám přitéká 99 procent plynu z Německa. Znepokojovat by nás to mělo však v případu celé Evropské unie. Chybí totiž tři přepravní systémy pro plyn, tedy Ukrajina, Polsko a Balt. A to nejenom kvůli technickým problémům. Uchování tranzitu přes Ukrajinu a Polsko je v zájmu unie, není v našem zájmu mít jenom jeden,“ řekl dále Bartuška.

Důvod omezeného průtoku plynu z Ruska je podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka předělem mezi krizí a energetickou megakrizí. „Přerušení dodávek bude dál navyšovat cenu plynu, což se odrazí ve zvyšování cen dalších komodit. Lze očekávat, že bude docházet k rozšiřování energetické chudoby,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle dalšího hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by za opačným prouděním plynu z plynovodu Jamal mohly hrozit blackouty nebo sériové odstávky elektřiny. A to zejména v případě, pokud přijde nepříznivé počasí. „Přerušení ruských dodávek přichází v nejhorší možnou dobu. V Evropě totiž málo fouká, takže produkce elektřiny z větrníků znatelně pokulhává. Navíc panuje poměrně chladné počasí, což samozřejmě poptávku po energiích umocňuje. Francie k tomu všemu přechodně odstavuje dvě jaderné elektrárny, desetinu své jaderné kapacity k výrobě elektřiny, poté, co inspekce odhalila korozi několika reaktorů. Německo ke konci roku dle plánu definitivně ukončí provoz hned tří svých jaderných elektráren,“ řekl Kovanda.

Kovanda také upozorňuje, že podle generálního ředitele společnosti Trafigura Jeremyho Weira, by mohly přijít složitější problémy. „Zejména pokud v nadcházejících týdnech udeří v EU mrazy, nelze rozhodně vyloučit blackouty nebo nutnost sériově, region po regionu, přerušovat dodávky elektřiny podnikům i domácnostem,“ uvedl Kovanda.

Krizi by mohlo vyřešit spuštění plynovodu Nord Stream 2, který musí posvětit příslušný německý úřad. Ten je hotový od letošního září a s jeho aktivací se počítá až na polovinu příštího roku. „Bundesnetzagentur (BNetzA) však uvedl, že Němeci obecně nemají rádi, když na ně někdo tlačí. Výrok BNetzA z listopadu, kdy vrátili celou žádost s certifikací plynovodu s tím, že ji schválí v případě, že v bude v Německu založená firma podle tamních zákonů, svědčila o mnohém. Tento způsob jednání německé úřady zvlášť nemilují,“ dodal Bartuška.