Proč získala Češka politický azyl? Chráníme ji, zní z Nového Zélandu
Azyl na Novém Zélandu
NOVÉ
Shutterstock
O Češce, která i s třemi dětmi získala politický azyl na Novém Zélandu kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, české úřady nic nevědí. Případ této rodiny nezná policie, úřad vlády ani veřejný ochránce práv. Novozélandské úřady jsou povinny jakékoliv detaily případu tajit. Udělení azylu ale prý nemá politický přesah, uvedly tamní úřady pro server Echo24.
Redakce Echo24 se obrátila na novozélandské ministerstvo zahraničí s dotazem, zda udělení politického azylu české rodině znamená, že Nový Zéland Česko považuje za zemi s častými rasistickými útoky. „Rozhodovací orgány Nového Zélandu rozhodují o žádostech o mezinárodní ochranu individuálně a nemají žádný politický přesah k případu nebo zemi,“ uvedl pro Echo24 Andrew Lockhart z novozélandského imigračního úřadu (INZ).
Další podrobnosti o udělení azylu české rodině Lockhart sdělit odmítl. „INZ je v souladu s článkem 151 zákona o přistěhovalectví z roku 2009 povinen uchovávat důvěrné údaje o uprchlících a jejich žádostech o ochranu. Výsledkem tedy je, že INZ nemůže komentovat detaily této záležitosti. O případu rozhodl imigrační soud, jenž je nezávislým orgánem zřízeným dle imigračního zákona z roku 2009. Zabývá se odvoláními proti rozhodnutím INZ v záležitostech víz, deportací (včetně odvolání z humanitárních důvodů) a žádostmi o uznání statusu uprchlíka nebo chráněné osoby,“ uvedl Lockhart.
Ve srovnání s českými úřady byl ale novozélandský úřad velmi sdílný a rychlý - odpověděl v řádu hodin. Echo24 žádalo o komentář úřad vlády a ministerstvo zahraničí. Věc prostřednictvím svých tiskových mluvčí odmítly komentovat. Na slíbenou reakci ministerstva spravedlnosti čeká redakce Echo24 už třetí den. Případ nekomentují ani politici.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Jediný, kdo se doposud k případu české rodiny vyjádřil, je česká policie a vládní Agentura pro sociální začleňování. Nic o něm ale nevědí. „Případ této konkrétní rodiny mi, bohužel, není znám. Pravdou je, že v posledních letech se v ČR již naštěstí nesetkáváme s protiromskými nepokoji a demonstracemi jako před pěti lety, nicméně předsudky a stereotypy vůči Romům ve většinové společnosti jen tak nezmizely a přetrvávají nadále,“ uvedla pro Echo24 Martina Štěpánková, náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR.
Vláda se dle Štěpánkové řešení problému sociálního vyloučení věnuje. „Situace Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách není dobrá, vláda se však řešení problému sociálního vyloučení aktivně věnuje,“ dodala Štěpánková.
Češka, jež spolu s třemi syny získala na Novém Zélandu politický azyl, tamním úřadům sdělila, že česká policie její stížnost ani nezaevidovala. Tuzemská policie ale případ nezná. „Po konzultaci se všemi krajskými ředitelstvími policie se mi nepodařilo zjistit, zda a kde se tento případ Policií ČR vyšetřoval,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Policejního prezidia ČR Eva Kropáčková.
„Případ této konkrétní rodiny mi, bohužel, není znám. Pravdou je, že v posledních letech se v ČR již naštěstí nesetkáváme s protiromskými nepokoji a demonstracemi jako před pěti lety, nicméně předsudky a stereotypy vůči Romům ve většinové společnosti jen tak nezmizely a přetrvávají nadále. Situace Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách není dobrá, vláda se však řešení problému sociálního vyloučení aktivně věnuje, ať již se jedná o aktivity v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání či bezpečnosti s cílem zlepšit život všech obyvatel a také jejich vzájemné soužití. Překonání předsudků a stereotypů není jednoduché a je nezbytné v tomto úsilí dlouhodobě pokračovat. Proto je důležitá vládní kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, známá jako Hate Free, jejíž aktivity pokračují. Dalším z důležitých nástrojů je i činnost Odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR tzv. Agentura pro sociální začleňování, který pomáhá obcím se sociálně vyloučenými lokalitami v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání i bezpečnosti s cílem zlepšit životní situaci všech obyvatel v obci a také jejich vzájemné soužití. Je velmi důležité zmínit, že v oblasti vzdělávání byl rok 2016 přelomový, neboť přinesl zásadní změny do vzdělávání. Došlo k hlubší zákonné úpravě, která více zpřístupňuje a zkvalitňuje inkluzi do mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Tato změna nepochybně pomůže zlepšit i situaci romských dětí.“
