Diskriminuje Harvard asijské Američany? Případ půjde k Nejvyššímu soudu

Jedna z nejprestižnějších univerzit na světě, americký Harvard, čelí obvinění, že upřednostňuje při přijímacím řízení studenty z rasových menšin. Skupina studentů univerzitu zažalovala za to, že diskriminuje asijské Američany. Federální odvolací soud však nyní potvrdil rozhodnutí z roku 2019, které tvrdí, že k diskriminaci univerzitou nedochází. Celý případ tak pravděpodobně poputuje k Nejvyššímu soudu. Informoval o tom server The Washington Post.

Podle soudu přijímací proces Harvardu s ohledem na rasu neporušuje zákon o občanských právech. Sama univerzita přiznává, že někdy dává uchazečům z nedostatečně zastoupeného prostředí, včetně Afroameričanů a Latinoameričanů, plusové body, které mohou zvýšit jejich šanci na přijetí.

Harvard měl studentům, kteří ve standardizovaných přijímačkách PSAT dosáhnou aspoň 1310 bodů a zároveň žijí ve 20 státech, které jsou v kampusu podreprezentované, automaticky rozesílat dopisy vyzývající je k hlášení se na školu. Asijští Američané však dostanou dopis, pouze pokud dosáhnou skóre 1380.

Podle studie sociologů z Princetonské univerzity průměrný asijský Američan potřebuje v SAT testech při hlášení na elitní univerzity dostat o 140 bodů víc než průměrný běloch, aby byl přijat. Průměrnému Hispánci stačí o 130 bodů méně, Afroameričanovi dokonce o 310 bodů.

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro Harvard již druhou právní výhrou v tomto soudním sporu. Studenti za spravedlivé přijetí, skupina, která se postavila proti zohledňování rasy při rozhodování o přijetí, zažalovala univerzitu v roce 2014 ve snaze zastavit údajnou nezákonnou diskriminaci.

Případ stanul před soudem koncem roku 2018 poté, co odborníci z obou stran analyzovali obrovské množství interních dat z Harvardu, které pokrývaly několik let žádostí a rozhodnutí o přijetí. Podle jedné z interních zpráv Harvardu z roku 2013 by asijští Američané tvořili 43 % přijatých studentů, pokud by byl zohledněn pouze akademický výkon. Ve skutečnosti jich v tomto roce bylo přijato pouze 19 %.

Navrhovatel tvrdil, že Harvard se dopustil nezákonného „rasového vyvažování“ svých studentů. Univerzita měla při rozhodování brát přílišný ohled na rasu a úmyslně diskriminovat asijské Američany. Americká okresní soudkyně Allison D. Burroughsová v roce 2019 rozhodla pro Harvard ve všech ohledech. Navrhovatel se brzy poté odvolal ve snaze zrušit toto rozhodnutí. To se mu však u odvolacího soudu nepovedlo.

Edward Blum, prezident skupiny Studenti za spravedlivé přijetí, uvedl ve svém prohlášení, že je z rozhodnutí soudu zklamán. „Naše naděje však nejsou ztraceny. Tento soudní případ je nyní na cestě k Nejvyššímu soudu USA, kde požádáme soudce, aby ukončili tuto nespravedlivou a neústavní přijímací politiku založenou na rase na Harvardu a na všech vysokých školách,“ stojí v prohlášení

Harvard popřel tvrzení žalobce o protiprávním jednání. Univerzita tvrdí, že se po desetiletí drží rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v určitých mezích povolilo zohledňovat rasu při přijímacím řízení.

„Dnešní rozhodnutí znovu shledává, že politika přijímání Harvardu je v souladu s precedentem Nejvyššího soudu. To usiluje o vytvoření rozmanitého kampusu, který podporuje učení a podporuje vzájemný respekt a porozumění v naší komunitě,“ uvedla mluvčí Harvardu Rachael Daneová v prohlášení.

Na Harvard se letos na podzim snažilo dostat více než 40 000 uchazečů a méně než 5 % bylo přijato. Harvard uvedl, že 24,5 % z nich byli asijští Američané, 14,8 % Afroameričané, 12,7 příslušníci latinskoamerické komunity a 1,8 % byli domorodí Američané.

Asijských Američanů je na Harvardu mezi 17 a 21 %. Tento podíl od se od devadesátých let příliš nemění navzdory faktu, že celkový počet asijských Američanů v populaci roste. Na kalifornském Caltechu, ve státě, kde je přijímání na univerzity podle etnika zakázáno, je podíl asijských studentů 43 %. Podobně jsou na tom i ostatní univerzity v tomto státě.