Nová soudní facka vládě. Nevysvětlila, proč bylo potřeba testovat v malých firmách

Ministerstvo zdravotnictví náležitě nevysvětlilo, proč bylo potřeba testovat na koronavirus pracovníky malých firem a živnostníky bez zaměstnanců. Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí dvěma rozsudky zrušil některé články mimořádného opatření. Ukládaly povinnost testovat na covid-19 pracovníky firem do deseti zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné. Povinnost by tak jako tak skončila ve středu tohoto týdne, plošné a screeningové testování je nařízeno jen do konce června. Pondělní rozhodnutí NSS jsou dostupná na úřední desce.

Soud vycházel z podkladů poskytnutých ministerstvem a konstatoval, že z nich nelze zjistit, proč bylo nezbytné rozšířit na přelomu března a dubna povinnost testování zaměstnanců a jiných pracovníků i na nejmenší pracovní skupiny a jednotlivce. Nemohl tak posoudit naplnění požadavku pandemického zákona. Soud naopak odmítl návrh, aby ministerstvu do budoucna zakázal přijímání dalších obdobných opatření, protože nemá takovou pravomoc.

Mimořádná opatření o testování zaměstnanců byla dosud jedna z mála, která před soudem obstála. NSS v rozsudcích z 8. a 27. dubna konstatoval, že v situaci, která v Česku panovala na počátku března, bylo nařízení testování zaměstnanců velkých a středních firem zcela obhajitelné, mimo jiné s ohledem na to, jakou zátěž v té době musely v souvislosti se zvládáním pandemie covidu-19 nést další skupiny lidí, třeba zdravotníci.

Nutnost rozšíření na malé kolektivy už ale dostatečně podložená nebyla, míní soud. Testování se rozšiřovalo v době, kdy se epidemická situace zlepšovala. Není podle soudu zřejmé, proč bylo nezbytné uložit povinnost testování malým skupinám a jednotlivcům od přelomu března a dubna, když dříve, za výrazně horších koronavirových čísel, tuto povinnost neměli.

„Nešlo jen o nedostatečné odůvodnění opatření, jako v některých jiných případech. Soud se pečlivě zabýval všemi podklady poskytnutými ministerstvem, ale ani tam nenašel nezbytnou oporu pro ukládané povinnosti,“ uvedl předseda senátu Filip Dienstbier. Poukázal i na zjištěné rozpory v podkladech:

„Zatímco číselné údaje o stavu epidemie v době vydání opatření jasně vypovídaly o setrvalém, byť pozvolném poklesu počtu nově nakažených osob během celého března, v odůvodnění opatření ministerstvo stále jako důvod pro jeho vydání uvádělo obrat epidemie směrem k růstu,“ uvedl Dienstbier.

Rozhodnutí NSS mohlo padnout dřív. Zdržel jej ale postoj jednoho z navrhovatelů před projednáváním svolaným na 11. května. Advokát Libor Hlavsa trval na tom, aby si soudci sundali respirátory. Chtěl jim vidět do obličeje. Členové senátu to odmítli, Hlavsa pak podal námitku podjatosti, o které musel rozhodnout jiný senát NSS. Námitku označil za nedůvodnou, teprve pak bylo možné o návrhu věcně rozhodnout.