Životní úroveň nám ničí zombíci

ÚHEL POHLEDU

Životní úroveň nám ničí zombíci
Agentura Bloomberg se odvážila poměrně kontroverzního činu a vyjmenovala, které ze tří tisíc největších společností v USA jsou podle ní zombie firmy. Napočítala jich neuvěřitelných 527. Foto: Shutterstock
Úhel pohledu

Markéta Šichtařová

Před nedávnem tisková agentura Reuters přinesla velmi varovnou zprávu. Přesněji řečeno: Ne že by se jednalo o převratnou novinku, jde naopak o věc velmi dobře známou. „Nové“ je spíš to, že tu máme aktualizovaný odhad, jak velký tenhle problém je. Nuže, o čem se bavíme? O problému zvaném zombie firmy.

Problém to skutečně je velký; větší, než většina lidí tuší. Existence těchto zombie firem totiž ukrajuje ze životní úrovně doslova všech. Při vyslovení spojení „zombie firma“ si většina lidí představí nějaký podvod, nějaký tunel vymyšlený od začátku až do konce. Ale chyba lávky. Jde o často slovutná jména. Agentura Bloomberg dokonce vstoupila na tenký let a některé z těchto zombie firem jmenovala, což je tak trochu porušení dosavadních zvyklostí.

Až dosud bylo totiž zvykem o zombie firmách mluvit jen obecně, bez uvádění konkrétních jmen. A to z dobrého důvodu. Funguje to podobně, jako když na nějakou banku ukážete prstem a vyslovíte podezření, že dotyčná banka má problémy. V takové chvíli většina lidí pocítí lehké znepokojení a dost možná si půjde své peníze vybrat. A to i v případě, že se jedná o naprostou fámu. Taková dobře mířená fáma tak dokáže položit kvůli runu na banku i velmi dobře situovanou a solventní banku.

Nyní se ale agentura Bloomberg odvážila poměrně kontroverzního činu a vyjmenovala, které ze tří tisíc největších společností v USA jsou podle ní zombie firmy. Napočítala jich neuvěřitelných 527. Jsou mezi nimi společnosti jako Boeing, Carnival Corp., Delta Air Lines či Exxon Mobil. Je to tedy víc než šestina z největších amerických společností, které dohromady Dluží 1,4 bilionu dolarů (to je přes 31 bilionů korun).

Nejhorší na tom je, že většina z těchto firem za svůj status „zombie firmy“ v podstatě ani moc nemůže. Viníkem je celkové nastavené aktuální ekonomiky a hlavně hospodářské politiky, které tento fenomén přiživuje a nedovolí přežívajícím skořápkových firmám, aby zkrachovaly. Celý problém má totiž název kvantitativní uvolnění, zombie firmy jsou nikoliv problémem samy o sobě, nýbrž vedlejším a nechtěným důsledkem problému.

Kvantitativní uvolnění ovlivňuje ekonomiku několika kanály. Především díky nízkým úrokovým sazbám a nízkým výnosům dluhopisů je snazší se zadlužit. To asi napadne každého. A to je taky tím nejviditelnějším a současně nejničivějším důsledkem této politiky. Vlády, podniky i domácnosti tak mají menší pravděpodobnost, že budou bankrotovat. Všichni mohou žít na dluh.

To je na první pohled velkou výhodou, protože nemůže proběhnout klasická krize, při níž podniky bankrotují, lidé jsou bez práce a státní pokladny bankrotují také. Recese má „jinou“ podobu, pro spotřebitele na první pohled měkčí. To je ostatně rovněž tím hlavním důvodem, proč centrální banka k této politice přistupuje. Prostě chce, aby se jednotlivci i firmy zadlužovali a aby nikdo nebankrotoval. Jenže druhou stranou téže mince je, že přesně tímhle způsobem vznikají také ony zombie firmy. Tedy firmy, které už dávno zbankrotovat měly, ale díky permanentní infuzi úvěrů se zápornými sazbami přežívají.

Bank of America Merrill Lynch koncem roku 2019, tedy těsně před pandemií covid-19 a novou hospodářskou krizí, odhadovala, že takových neživotaschopných firem je ve vyspělých ekonomikách kolem 13 %. Tento podíl měl být podle Merrill Lynch menší v USA a vyšší v EU, kde měl přesahovat 15 %. Teď tu máme nový odhad, který pro USA uvádí ještě horší čísla než ta z roku 2019.

Zombie firmy v sobě vážou pracovní sílu, která pak chybí jinde perspektivním firmám. Přežívají i roky na státní podpoře, ačkoliv jsou odsouzené k zániku. Tím, že lidské i kapitálové zdroje jsou chronicky vázány v neperspektivních odvětvích, chybí v oblastech, které by mohly přicházet s novými technologiemi a mohly by ekonomiku táhnout. Důsledkem je vlastně přerozdělení ekonomických zdrojů od schopných tahounů k přežívajícím brzdám na paliativní péči. A pokud brzdíme schopné a udržujeme při životě neschopné – míněno nikoliv pejorativně – pak tím logicky srážíme níž životní úroveň v celé ekonomice. Každého jednotlivce.

Kvůli existenci zombie firem si nyní žádná centrální banka nedovolí zvýšit úrokové sazby; tím by totiž značné procento firem položila a způsobila rozvrat hospodářství. To je nejlepším důkazem, že podmínky pro investování a zvyšování konkurenceschopnosti evropsko-americké civilizace zůstanou ještě velmi dlouho tristní.