Špatné weby vypínat, dobré odměnit. Patří mezi oběti války i svoboda projevu?

Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. Evropské komisi a členským státům se tu naléhavě doporučuje zřídit unijní centrum pro boj s hybridní hrozbou, zbavovat tzv. nepřátelské weby možnosti vydělat si peníze a souběžně s tím prudce zvýšit subvence pro neziskové organizace a zřídit Stálý fond pro zpravodajská média.

Soudě podle rozhovoru deníku Forum24 s poradcem předsedy vlády Michalem Klímou před měsícem a půl se podobně dvoukolejné tažení – vedle boje za snížení vlivu dezinformací finanční podpora či jiné zvýhodnění zpravodajských médií – aspoň zárodečně rýsuje také v České republice.

Michal Klíma se mezitím stal vládním zmocněncem pro média a dezinformace. Spolu s ním v Salonu Echa zasedli matematik, filantrop a zájemce o funkci prezidenta Karel Janeček s europoslancem ODS Janem Zahradilem. Účastnit se měl ještě ředitel Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra Benedikt Vangeli, v reakci na konečné složení Salonu se však omluvil s tím, že jako apolitický státní úředník do takto politické debaty nepatří.

Pánové, vcházíme do éry novodobé cenzury, jak někdy zaznívá obava?

Klíma: Nevcházíme, už proto, že cenzura je nezákonná a zákony, které by ji umožnily, nevznikají. Pořád žijeme v jedné z nejliberálnějších, nejsvobodnějších společností v historii. Z žádné nastupující cenzury obavu nemám.

Zahradil: Taky bych úplně nehysterčil s cenzurou. Ale myslím si, že by se nám mohlo stát, že vstoupíme do éry jakési autocenzury, kdy některé politické názory mohou být pod záminkou boje s dezinformacemi ostrakizovány, vytlačovány z veřejného prostoru. A to potom může novináře nebo lidi na sítích vést k tomu, že tyto názory začnou v sobě potlačovat prostě proto, aby se nedostali do potíží.

Janeček: Ani já se nebojím cenzury v klasickém slova smyslu. Problém je, jak se budeme chovat v boji proti takzvaným dezinformacím, jak je zadefinujeme. Co teď popisoval pan Zahradil, tomu se také říká mrazivý účinek ve společnosti – neboli lidé se bojí vyslovit, v co sami upřímně věří. Tento trend vnímám velmi neblaze. Může se to stát skutečností, jak vinou netolerantní atmosféry, tak vágně napsaných zákonů a regulací. Musíme umět přijímat nejrůznější názory, i ty, o kterých víme, že jsou mimo, že jsou pomatené, jimž ale jejich hlasatelé věří. To přísně vzato žádné dezinformace nejsou.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.