PŘEHLEDNĚ: To nejdůležitější z auditu Komise o Babišovi a Agrofertu

Základní body návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK), podle něhož je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů a Česko by kvůli tomu mělo vracet zhruba 450 milionů korun z dotací poskytnutých holdingu Agrofert. Audit se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Babiš jeho závěry odmítá. Plný text návrhu zveřejnila česká média, úřady čekají na oficiální překlad anglického textu do češtiny.

1. Zaměření auditu

Týkal se peněz vyplácených z ERDF, ESF a Kohezního fondu v programovacích obdobích 2007 – 2013 a 2014 – 2020.

U peněz z ERDF a Kohezního fondu šlo v obou programovacích obdobích o dva operační programy, které řídily ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu.

U peněz z ESF šlo v prvním období o dva operační programy, ve druhém o jeden; programy řídily ministerstvo práce a sociálních věcí a hlavní město Praha.

2. Průběh auditu

U podpory poskytnuté z ERDF a Kohezního fondu bylo vybráno 36 z 98 projektů, na které Agrofert získal dotace od roku 2012. Zkoumané projekty získaly celkem 1,3 miliardy korun na dotacích z EU, celková podpora pro všech 98 projektů byla 1,6 miliardy korun.

Z ESF dostaly za celé období podporu tři projekty, činila 6,7 milionu korun. Auditoři se zabývali všemi třemi.

Auditoři sbírali informace v Česku v lednu, v polovině února a na počátku března si od českých úřadů vyžádali doplňující informace. Kvůli doplněním byla prodloužena lhůta na zpracování auditu o 16 dní a vypršela 31. května.

3. Nálezy

Babiš po vstupu do vlády v roce 2014 podle návrhu zprávy porušoval český zákon o střetu zájmů. Sice odešel z vedení Agrofertu, jako jediný akcionář ale firmu ovlivňoval prostřednictvím hlasovacích práv. Zákon ale specificky nezakazoval veřejnou podporu firmám ovládaným politiky, tedy ani poskytování peněz z evropských fondů.

V souvislosti s novelou zákona o střetu zájmů účinnou od 9. února 2017 Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů. Jako zakladatel a jediný beneficient svěřenských fondů má podle zprávy ekonomický zájem na úspěchu holdingu a nepřímo ho kontroluje. Zákon o střetu zájmů tak nenaplnil a Agrofert by proto neměl mít nárok na veřejnou podporu, a to včetně peněz z evropských fondů.

Babiš měl jako ministr financí a později jako premiér a předseda vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) vliv na rozdělování peněz mezi operační programy a při stanovování řídících a kontrolních mechanismů těchto programů.

4. Závěry

Na dotace poskytnuté Agrofertu po 9. únoru 2017 by se měla vztahovat stoprocentní korekce, tedy vrácení všech peněz poskytnutých z evropských fondů. Týká se to 16 projektů podpořených z ERDF a z Kohezního fondu celkovou částkou 282,7 milionu korun a jednoho projektu podpořeného z ESF 950.000 korunami.

U projektů poskytnutých Agrofertu byla zjištěna velká chybovost. EK proto navrhuje korekci 18,48 procenta na všechny poskytnuté dotace od roku 2012. Částka k vrácení by činila 303,7 milionu korun.

Aby se zamezilo dvojímu trestání stejných projektů za stejné pochybení, je celková částka k uhrazení do Evropských fondů snížena na 451,2 milionu korun. Představuje to 27,46 procenta dotací poskytnutých Agrofertu z ERDF, ESF a Kohezního fondu od roku 2012.

Audit Report Agrofert by on Scribd

Čtěte dále: Rusko budoucnosti nemá budoucnost. Navalnyj ani podesáté zřejmě politickou stranu nezaloží

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.