Narovnávám páteř s rouškou na obličeji. S šéfem Senátu nejen o Číně

Ještě počátkem letošního roku byl Miloš Vystrčil poměrně neznámý senátor z Vysočiny. Pak zemřel předseda horní komory Jaroslav Kubera, ODS uhájila místo pro svého člověka – a Vystrčil tak po Kuberovi s místem zdědil i plánovanou cestu na Tchaj-wan. Na tlak z čínské ambasády a ze strany zbytku nejvyšších ústavních činitelů reagoval nový předseda Senátu rozhodnutím cestu uskutečnit.

Při svých vystoupeních na ostrově koncem srpna hojně evokoval dědictví roku 1989, hodnotu státní suverenity a nezávislosti a obecně svobodu, potřebu nebát se. Zrodil se nový lídr pravého středu? ODS naznačuje, že tu zraje příští kandidát na prezidenta. Současně vzniká otázka, jestli cenné hodnoty, o nichž předseda Senátu hovořil na Tchaj-wanu, nelze zastupovat i blíž než u pobřeží Číny.

Můžete s odstupem měsíce říct, jaké plody přinesla vaše návštěva Tchaj-wanu?

Jsou minimálně tři a všechny považuji za stejně důležité a sladké. Přivezli jsme velké množství příležitostí pro spolupráci v hospodářství i vědě: jsou to přímá letecká linka Tchaj-pej–Praha, zakládání poboček tchajwanských bank v České republice, deklarovaný zájem tchajwanského kapitálu u nás investovat, záměr výrobců elektronických zařízení převést k nám část výroby, rozšíření spolupráce naší Akademie věd s jejím tchajwanským protějškem, rozšíření spolupráce ČVUT a VŠCHT s vysokými školami na Tchaj-wanu... Všech 36 podnikatelů, co s námi letěli, navázalo cenné kontakty a jsou myslím nadmíru spokojeni.

Ona by se například ta letecká linka bez státní návštěvy nezavedla?

Ta zrovna možná ano, byť zřejmě ne tak rychle. Druhý přínos je vnitropolitický. Prokázali jsme, že minimálně v rámci parlamentní diplomacie jsme ochotni dělat to, co považujeme za správné, a že se nebudeme podřizovat představám například Čínské lidové republiky o tom, co je správné. Narovnáváme páteř. Potvrdili jsme, že jsme samostatná, suverénní, svébytná země. A konečně zatřetí: kdo podporuje svobodu a demokracii, neměl by to úsilí omezovat jen na svou zemi. A my jsme dali najevo, že Tchaj-wan považujeme za demokratickou, svobodnou zemi.

V tom se vymykáte evropskému úzu. Představitelé evropských zemí státní návštěvy Tchaj-wanu nepodnikají.

To je pravda, ale třeba je nepodnikají proto, že jim chybějí zážitky, jaké jsem letos musel zažít, než jsem řekl, že pojedu naTchaj-wan. Rozhodl jsem se jet poté, co pro cestu hlasovalo 50 z 52 senátorů na plénu Senátu, a hlavně poté, co se mi ani za čtvrt roku nepodařilo přimět naše nejvyšší ústavní činitele, aby veřejně odsoudili dopis poslaný čínskou ambasádou Jaroslavu Kuberovi. Ten dopis, ve kterém ambasáda kromě jiného vyhrožovala našim firmám, byl celkově dost dehonestační, i vůči zesnulému Kuberovi. Nejvyšší ústavní činitelé, tedy předseda sněmovny Vondráček, premiér Babiš a prezident Zeman, odmítli podpořit mou žádost, aby Čína na své ambasádě u nás provedla personální změny. A během těch tří měsíců, po které jsem se rozhodoval, jestli na Tchaj-wan jet, nejenže jsme se od Pekingu nedočkali, že by se třeba za dopis Jaroslavu Kuberovi omluvili. Místo toho jsem se dočkal upozornění, abych tchajwanské prezidentce neblahopřál k inauguraci nebo abych se při přijímání roušek nefotografoval před tchajwanskou vlajkou. To je přece neuvěřitelné. Ve smlouvě, kterou Česká republika s Čínskou lidovou republikou uzavřela, se píše, že vzájemné vztahy mají být partnerské a rovnocenné.

Takže oni vás zahnali do kouta, až jste jet prostě musel?

Když jsem si to sesčítal, když jsem vzal do úvahy reakci, nebo spíš absenci reakce našeho prezidenta a premiéra, tak jsem si řekl, že jestli se nemám do konce svého života sám před sebou stydět, tak je třeba na Tchaj-wan jet. Podívejte, já jsem do roku 1989 patřil k těm, co drželi hubu a krok, byť jsem komunisty rád neměl – kdyby jen proto, že naší rodině vzali v Telči továrnu. Když řekli, že mám coby učitel jít na Prvního máje do průvodu, tak jsem šel. Po roce 1989 jsem sám sobě říkal, že jsem tedy moc statečnosti neprojevil, a slíbil si, že pokud ještě někdy přijdu do situace, která bude vyžadovat rovnou páteř, do situace, kdy půjde o obhajobu svobody a nezávislosti, tak se zachovám líp. To, že tady premiér Babiš i prezident Zeman prodávají naši nezávislost, je myslím patrné.

Co konkrétně teď máte na mysli?

Například čilé kontakty Kanceláře prezidenta republiky s čínskou ambasádou. Nechci se dohadovat, zda je to kvůli nějakým kšeftům.

Celý rozhovor si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.