Evropa musí budovat svou obranu, řekla von der Leyenová. Citovala i Václava Havla

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém středečním projevu o stavu EU v Evropském parlamentu uvedla, že EU by měla posílit svá vojska, aby mohla lépe zasahovat proti globálním hrozbám ve světě. Možností by podle ní bylo i vybudování společné armády EU. Také připomněla bývalého českého prezidenta Václava Havla, když prohlásila, že lidé bojující za svobodu, kteří před více než 30 lety strhli železnou oponu, usilovali o stejné hodnoty jako ti, kdo po druhé světové válce položili základy sjednocování Evropy. V této souvislosti upozornila, že sdílené evropské hodnoty jsou nyní součástí unijních smluv a evropský právní řád a rozsudky evropského soudu musí být závazné pro všechny členské státy bloku.

Podle Leyenové musí EU zajistit větší stabilitu ve svých státech i jinde. Také by mezi sebou měly sdílet informace rozvědek a EU by se měla stát vůdcem v kyberbezpečnosti. „Můžete mít ty nejmodernější síly na světě – ale pokud je nikdy nejste připraveni použít, k čemu vám jsou?“ uvedla s tím, že Evropě nechybí jen vojenské síly, ale i politická vůle zasahovat. Leyenová také řekla, že EU „stojí za afghánským lidem“ a že hodlá zvýšit objem humanitární pomoci do Afghánistánu.

Leyenová promluvila také o soudržnosti a sporech v EU. Evropská komise vede dlouhodobý spor s Polskem o jeho soudní reformu, která podle unijní exekutivy ohrožuje nezávislost justice v zemi. Polský ústavní soud na konci srpna opět odložil zásadní rozhodnutí o tom, zda má polská ústava přednost před právem Evropské unie.

Podle von der Leyenové před více než 30 lety občané zemí střední a východní Evropy usilovali o demokracii, chtěli si sami volit ty, kteří jim vládnou, chtěli právní stát, rovnost před zákonem, svobodu projevu a nezávislá média.

„Tehdejší český prezident Václav Havel to nemohl říci jasněji: lidé tehdy chtěli všechny tyto ‚velkolepé evropské hodnoty‘. Jsou to tyto hodnoty, jejichž zdrojem je kulturní, náboženské a humanistické dědictví Evropy,“ prohlásila šéfka EK.

Tyto hodnoty jsou podle jejích slov v současnosti zakotveny v evropských smlouvách a všechny suverénní státy, které se staly součástí Evropské unie, se je zavázaly dodržovat.

„Garantem těchto hodnot je náš právní řád a rozsudky Evropského soudního dvora fungují jako pojistka. Tyto rozsudky jsou závazné. My dohlížíme nad tím, aby se dodržovaly, a to v každém členském státě naší unie,“ dodala von der Leyenová.

Zprávy Unie o právním státu se na základě reforem staly součástí procesu, jehož cílem je ochrana vlády práva, jak dokládají například justiční reformy na Maltě nebo vyšetřování korupce na Slovensku, uvedla šéfka EK. „Počínaje rokem 2022 se součástí našich zpráv o právním státu stanou ještě konkrétní doporučení určená členským státům,“ dodala.

„Přesto dochází v několika členských státech k vývoji, který je důvodem k znepokojení. V takových situacích mám prioritu: na prvním místě musí být vždy dialog; ten však sám o sobě nestačí, takový dialog musí přinést konkrétní výsledky. Z tohoto důvodu sledujeme dvojí strategii sestávající z dialogu a rozhodných činů,“ prohlásila von der Leyenová.

EU je dlouhodobě ve sporu s polskou vládou kvůli justiční reformě, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů. Unijní soud v polovině července konstatoval, že polská disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo. Varšava zatím se splněním tohoto rozhodnutí otálí, komise proto požádala unijní soud, aby se rozhodl Varšavu pokutovat.

Šéfka komise hovořila také o tom, že EU se hodlá více zasazovat o dodržování lidských práv ve světě. Brusel proto podle ní mimo jiné hodlá navrhnout, aby byl v unii zakázán prodej výrobků pocházejících z nucené práce. „Lidská práva nejsou na prodej, za žádnou cenu,“ řekla von der Leyenová.

Komise chce zároveň lépe chránit práva žen v EU. Do konce roku proto představí normu trestající násilní na ženách, která by podle německé političky měla pomoci předcházet množícím se násilným činům.