„Syn měl vydloubané oči, zabili nás dvakrát,“ říká matka oběti mučení

Některé syrské rodiny by raději znaly pravdu a mohly truchlit. Jiné se pravdu dozvěděly a tvrdí, že je horší, než kdyby samy umíraly. Osudy stovek obětí mučíren režimu syrského prezidenta Bašára Asada vychází na povrch teprve teď, a to v důsledku nových snah identifikovat další těla z desítek tisíc fotografií, jež byly ze Sýrie tajně vyvezeny před sedmi lety, píše agentura Reuters. Jediné, co rodiny těchto obětí na konci pátrání čeká, je snímek zlomeného těla s číslem.

„Zemřeli vyhladovělí a nazí,“ říká Munzir Jasínová, která po probrání nespočtu fotografií vyzáblých těl konečně před měsícem našla snímek svého syna Džamíla.

Syrská tajná policie jednoho letního večera v červnu 2011 programátora Džamíla odvezla z jejich bytu v Damašku. Od té doby se po něm slehla zem. Na fotce, kterou našla jeho matka, má vydloubnuté oči a zlomené nohy.

„Bylo by lepší dostat kulku, než prožít takové peklo,“ uvedla Jasínová v jordánském Ammánu, kde s manželem našla útočiště poté, co v roce 2013 uprchli ze Sýrie. „Zabili nás dvakrát: když ho zatkli a podruhé, když jsme viděli fotky,“ uvedl její manžel, který je lékař. „Copak nejsme lidé?“ doplnil.

Džamílovo tělo je zachyceno na jedné z 53 275 fotografií, které se podařilo vyvézt ze země na digitálních úložištích bývalému fotografovi syrské vojenské policie, který měl po propuknutí bojů v roce 2011 za úkol fotografovat mrtvé v syrských věznicích. Fotograf známý pouze pod přezdívkou Caesar ze Sýrie sám uprchl v srpnu 2013. Podle jeho přátel se obává, že by se režim jemu i jeho rodině mstil, a tak drží v tajnosti, kde žije. Reuters se s ním nepodařilo spojit.

Jeho snímkům se nyní po několika letech dostává zvýšené pozornosti. V červnu vešly v platnost na základě zákona pojmenovaného po Caesarovi dosud nejtvrdší americké sankce vůči syrskému režimu za údajné válečné zločiny páchané na civilním obyvatelstvu.

Prezident Bašár Asad Caesarovy fotografie nekomentoval od rozhovoru v roce 2015, kdy je označil za „obvinění bez důkazů“, píše Reuters. Syrské ministerstvo informací i syrská mise při OSN na žádost Reuters o komentář k snímkům nereagovaly.

Caesarovy fotografie podle organizací na ochranu lidských práv zahrnují snímky 6785 zadržovaných, z nichž naprostou většinu syrské úřady umučily k smrti v prvních měsících povstání, které se proměnilo v nyní již devátým rokem trvající občanskou válku.

Mnoho z těl bylo vyzáblých, mučených a znetvořených, což ztěžuje jejich identifikaci, uvádí předseda organizace Syrian Network for Human Rights, jež sídlí v Kataru, Fádil Abdal Ghaní. Dosud se organizaci podle něj podařilo identifikovat 900 obětí.

Snímky byly poprvé zveřejněny v roce 2014 po Caesarově útěku. Po zavedení nových sankcí je ale aktivisté opět zveřejnili na sociálních sítích, což dalo rodinám novou šanci najít své zmizelé blízké.

Pro syrskou umělkyni a učitelku Fidu Váirovou, jejíž 19letý bratr Muhammad Muchtar byl zadržen na checkpointu v Homsu v roce 2012, nalezení fotografie ukončilo naději rodiny, že ho ještě někdy uvidí živého. „Ve snech jsem ho viděla živého, jak se vrací,“ uvedla Váirová, která nyní žije v libanonském hlavním městě Bejrútu. „Truchlili jsme pořád dokola, když jsme fotku našli,“ dodala. Rodina mladého muže ho podle ní prosila, abych nechodil do části města, kde se demonstrovalo proti Asadovi a bezpečnostní složky tam namátkově u kontrolních stanovišť zatýkaly mladé Syřany. „Pro ně byl jen číslo. Číslo na čele. Jen číslo,“ řekla Váirová.

Po devíti letech války, v níž zemřelo více než půlmilionu lidí a více než milion se ocitl bez domova, dobyla Asadova armáda s podporou Ruska a Íránu zpět naprostou většinu území z rukou povstalců.

Syrský prezident a jeho spojenci tvrdí, že válka je skoro vyhraná a je čas na obnovu země. Nové americké sankce, které se vztahují na kterýkoliv stát, jenž obchoduje s Damaškem, to však významně komplikují, ne-li znemožňují.

Podle právničky z organizace na ochranu práv Human Rights Watch Sáry Kajálíové, která se zabývala uniklými snímky, nelze zpochybnit systematické mučení v syrských věznicích. „Ukázali nám nezpochybnitelné důkazy, že syrská vláda opravdu zatýkala a mučila tisíce lidí, kteří zmizeli. Popírala, že je umučila k smrti, a zpochybňovala jejich existenci,“ uvedla Kajálíová.