Začíná jít o všechno, co symbolizuje 28. říjen. Česko opět stojí na křižovatce, řekl Klaus v projevu

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. V Míčovně na Pražském hradě to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Kritizoval politiku Bruselu, který podle něj sleduje jiné cíle, než jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy. Klaus to prohlásil na akci, která připomíná výročí 103 let od vzniku samostatného Československa. Společně s dalšími spolky ji pořádá Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Zúčastnilo se jí asi 100 lidí.

Podle Klause vznik republiky z 28. října 1918 zůstává „trvalou inspirací a posilou“. „Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti,“ řekl Klaus.

Celý projev Václava Klause naleznete ZDE.

Na budoucnost podle něj nelze pohlížet bez obav. Hrozbu vidí nejenom v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. „Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchraně planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění zcela svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi,“ řekl. Vadí jim podle něj existence národních států, rodiny a lidské přirozenosti.

Poznamenal, že „bořitelé našeho světa“ ke svým cílům využívají především mezinárodní instituce jako Organizaci spojených národů (OSN) a Evropskou unii. „I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ míní Klaus.

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička v projevu poukázal na to, že vznik Československa doprovázela chřipková pandeme, proti které byla tehdejší společnost prakticky bezradná. Vyzval v této souvislosti k dodržování protikoronavirových hygienických opatření. Nově vzniklá Československá republika byla podle něj po všech stránkách demokratická, označil ji za ostrov mezi autoritativními a polofašistickými režimy okolních zemí. „Československá republika se ideově odřekla od aristokratických a dogmatických tradic. Výrazem nových poměrů byly kromě zrušení šlechtických titulů i agrární reforma a rozsáhlé sociální zákonodárství,“ poznamenal.

Řekl také, že ČSBS udržováním historické paměti hájí národní a odbojové tradice a samostatnost českého státu a udržuje historickou paměť na československý odboj a na „veliké národní a státní“ dílo, který započali třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš.