Kreml komentuje ústup z Chersonu: Není to ponižující, je to dál Rusko

Kreml nadále pokládá Chersonskou oblast, kde se úspěšně rozvíjí ukrajinská protiofenzíva a ruská vojska ustupují, za součást Ruska. Řekl to v pátek mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ve stažení z pravého, západního břehu Dněpru včetně oblastní metropole Chersonu nevidí mluvčí nic ponižujícího.

„Je to (Chersonská oblast) subjekt Ruské federace. Toto postavení je stanoveno a zakotveno v zákonech. Tady nejsou a nemohou být žádné změny,“ řekl Peskov.

Ruské ministerstvo obrany dnes publikovalo mapu, která je již bez přítomnosti vojsk na pravém břehu Dněpru.

Mluvčí odmítl odpovědět na otázky novinářů, jak prezident Putin přijal hlášení generála Sergeje Surovikina o situaci v Chersonu a rozhodnutí stáhnout odtud ruská vojska, které přijal ministr obrany Sergej Šojgu.

„Bylo to rozhodnutí ministra obrany, a tak se prosím obraťte na ministerstvo obrany. Já k tomu nemám co říct,“ prohlásil Peskov. Podobně na ministerstvo obrany odkázal i dotazy ohledně průběhu „speciální vojenské operace“, jak v Kremlu nazývají válku proti Ukrajině, pokračující již 261. dnem. Na dotaz BBC mluvčí odvětil, že stažení z Chersonu nepokládají v Kremlu za ponižující.

Putin se na konci září pokusil připojit k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, včetně Chersonské, kterých se Rusové částečně zmocnili. Toto rozhodnutí schválil ruský ústavní soud a parlament. Kyjev a většina světa tato ruská rozhodnutí neuznávají.

Peskov řekl novinářům, že v Kremlu nelitují, že uspořádali slavnostní ceremonii k přijetí Chersonské a dalších oblastí do Ruské federace.

Mluvčí rovněž řekl, že Rusko může ukončit „speciální vojenskou operaci“ po dosažení jejích cílů. „Konflikt na Ukrajině – a z našeho hlediska speciální vojenskou operaci – lze ukončit po dosažení jejích cílů. Anebo ukončit cestou dosažení cílů mírovými rozhovory, což je taky možné. Ale vzhledem ke stanovisku, které zaujímá ukrajinská strana, nejsou mírové rozhovory možné,“ dodal Peskov.

Při vpádu ruských vojsk na Ukrajinu označil Putin za cíl operace „denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny“, „osvobození Donbasu“ a vytvoření podmínek, které by zaručovaly bezpečnost Ruska.

Kyjev podmiňuje jednání tím, že Rusko stáhne svá vojska z okupovaných území, za které Ukrajina pokládá také Krym, anektovaný Ruskem na jaře 2014. S Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednat nehodlá, chce si počkat až na Putinova nástupce.

„Nepřejí si (Rusové) ukončení války, i když už jsou unaveni. Jen Kreml, jen jediný člověk, který stojí v čele Ruska, není unaven touto válkou. Možná (Putin) je unaven životem kvůli svému věku, ale určitě není unaven válkou,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj televizi CNN. V současnosti jsou ruská prohlášení o mírových jednání podle něj jen prázdnými slovy. „Slova nestačí. Ukončete válku, odejděte z našeho území, přestaňte zabíjet lidí, začněte splácet škody, které jste způsobili, a postavte zločince před soud,“ vzkázal do Moskvy.

Jednat s nynějším ruským prezidentem nemá podle šéfa ukrajinského státu smysl, protože od Putina neslyšel nic jiného než ultimáta a touhu o něco Ukrajinu násilím připravit. S Ruskem bude možné jednat, až bude ochotné „vše vrátit Ukrajině: její území, práva, svobodu, peníze a hlavně spravedlnost“, protože „peníze nebudou stačit rodičům, kteří přišli o své děti, ti budou potřebovat spravedlnost“. Slova o ochotě k takovým krokům ale dosud od Ruska neslyšel.