Čtyřicet firem žádá o odškodnění. S náhradou ušlého zisku nepočítejte, vzkazuje vnitro

Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.

Vláda od poloviny března omezila drtivou většinu podnikatelských odvětví, které měly dopady jak na firmy, tak na samotné zaměstnance. Společnosti tak nyní po konci omezení žádají zpět své peníze, o které přišly kvůli uzavřeným obchodům či omezeným provozům. Živnostníci a podnikatelé se hájí tím, že škodu si nezpůsobili sami. Stát naopak odpovídá, že zastavení ekonomiky bylo pro dobro zdraví obyvatel.

Na ministerstvo vnitra tak do konce minulého týdne přišlo 40 žádostí o náhradu škodu a kompenzaci za ztráty, které vznikly kvůli vládnímu opatření. Z toho 29 žádostí pochází od právnických osob a 11 žádostí je od fyzických osob. „Celkem je požadována náhrada škody ve výši 57 579 110 korun a ušlý zisk ve výši 227 310 610 korun. Nejvyšší požadovaná částka od jednoho subjektu činí 108 059 752 korun,“ řekl pro Echo24 Ondřej Krátoška z odboru tisku a PR ministerstva vnitra.

Žádosti se odvolávají na odpovědnost státu za náhradu škody podle krizového zákona, podle kterého lze nárok uplatnit půl roku od doby, kdy se osoby o škody dověděly nebo do 5 let od vzniku škody.

Přesto podnikatelé zřejmě odejdou s prázdnou. „Ministerstvo vnitra žádosti posuzuje s tím, že odpovědnost státu za náhradu škody podle krizového zákona je založena pouze ve vztahu k individualizovanému aktivnímu zásahu krizových orgánů. V případě požadavku na náhradu ušlého zisku lze konstatovat, že takto uplatněný nárok nelze podle krizového zákona reparovat, přičemž žadatele lze odkázat na příslušné vládou schválené kompenzační programy,“ řekl pro Echo24 Krátoška.

Resort vnitra tak pokračuje ve vyjádřeních, které se shodují s výroky ministerstva spravedlnosti nebo také nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho. Ten v rozhovoru pro Týdeník Echo řekl, že nechce, aby lidé žili v iluzi, že mohou se svou žádostí uspět. „Přemýšlíme o nějakém systematickém návodu, který by dal soudům najevo, jak by se mělo v takových případech rozhodovat. Jaké rozhodnutí mohou očekávat od nás. Naší rolí je i sjednocování judikatury. Zároveň bychom chtěli i lidem vyslat jasný signál, aby se v nich nevytvářela falešná očekávání, s jakými žalobami mohou uspět. Druhou možností je, že se dohodneme se soudy, kam žaloby přijdou, aby nám daly vědět. Mohli jsme je mapovat a hledat strategii, jak se k nim postavit,“ řekl Angyalossy.

Podobně hovoří také ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Již v květnu uvedla, že vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restrikcím ze strany státu. Podle ní došlo už k tak shovívavé pomoci, jako je částečné proplácení mezd z programu Antivirus nebo odklad odvodů. „Vláda jim udělala takové úlevy, že si nemohou stěžovat,“ řekla ministryně Benešová v pořadu televize Prima Partie.

Kabinet Andreje Babiše se navíc již jednou pokusil placení vyhnout. Během karantény totiž vláda změnila právní taktiku a začala vydávat mimořádná opatření a nedržela se tak krizového zákona. Právní změna měla zmenšit šance živnostníků i běžných lidí získat od státu náhradu škody nebo ušlého zisku, která jim podle krizového zákona náležela téměř automaticky. Soud ale nakonec mimořádní opatření zrušil, takže podnikatelé a lidé mohou o náhradu žádat za celou dobu vypnuté ekonomiky.

Podle zástupců podnikatelů přitom mají firmy a živnostníci jednoznačný nárok se o ušlou škodu ucházet. „Připomínáme, že drtivé většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Stát jim nařídil zavřít, přišli tedy o svůj příjem. Ale nadále měli výdaje, měli povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily do popelnice nakoupené suroviny. Škodu přitom neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou vládní podporu, protože neměly své zaměstnance na překážkách,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle něj mají podnikatelé i lidé jednoznačně nárok na úhradu škody, protože se také jedná o ústavní právo. „Podle odhadů Hospodářské komory můžou podnikatelé podat desítky až stovky tisíc žalob. Kdyby vláda dala na stůl férovou nabídku k jednání s podnikateli, například dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, dojde k mimosoudnímu vyrovnání, a nebudou mít další nároky, každý podnikatel by si pak dal na misku vah, zda vůbec chce podstoupit vleklý a co do výsledku nejistý soudní spor, anebo raději se spokojí s půlkou náhrady škody,“ uvedl Diro.