Nejhorší rozpočet od r. 1990. Hrozí rozpad veřejných financí, varují ekonomové

KRITIKA VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Nejhorší rozpočet od r. 1990. Hrozí rozpad veřejných financí, varují ekonomové
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Foto: Jan Zatorsky
Ekonomika

Echo24

Členové expertní iniciativy KoroNERV-20 kritizují stav veřejných financí. Připravovaný státní rozpočet se podle nich vymyká „jakémukoli racionálnímu chápání a parametrům přiměřenosti, že zavdává důvodné příčiny k obavám o možnosti vrátit po letech 2020 a 2021 veřejné rozpočty pod kontrolu v celé následující dekádě“. Upozorňují také na 66 tisíc státních úředníků a doporučují vládě, aby na ně snížila výdaje. Ekonomové upozornili na to, že průměrný měsíční plat ve státním sektoru převyšuje o 4 tisíce korun mzdy v soukromém sektoru.

Podle KoroNERVu není rozpočet na příští rok opřený o makroekonomickou predikci, respektive scénáře, které by odpovídaly i možným epidemiologickým vývojům. Zástupci této občanské iniciativy zároveň tvrdí, že postrádají věrohodný fiskální výhled.

Upozorňují, že je tím způsobována nedůvěra vůči trhům a věřitelům. „Rozpočet nepracuje dostatečně se všemi možnými zdroji, které ve veřejných rozpočtech či pro veřejné rozpočty přicházejí v úvahu,“ uvedl KoroNERV-20 „To vše působí velmi nedůvěryhodně ve vztahu k trhům, tedy věřitelům, od nichž si chce vláda půjčit přes 800 miliard korun za dva roky (což je čtyřikrát více než dosud největší zaznamenaný schodek země v roce 2009),“ sdělil KoroNERV v tiskové zprávě.

„Zdá se tedy, že poprvé v novodobých dějinách skutečný rozpočet nemáme a nemáme ani skutečného ministra, který by byl jeho věrohodným obhájcem, garantem a důvěryhodnou tváří. Máme mnoho dobrých důvodů si myslet, že rozpočet je nejhorším od roku 1990,“ řekl jeden z členů KoroNERV-20, ekonom Mojmír Hampl.

Výdaje na úředníky

Jak členové KoroNERVu zmiňují, současná doba skýtá plno nejistot. Není jasné kdy a zda bude k dispozici účinná vakcína na covid-19 a také, jakým tempem se v příštích měsících virus bude šířit. „Z mnoha důvodů se nemůžeme spolehnout na zahraniční poptávku, fondy EU mohou být jen částečnou pomocí, navíc ne příliš rychle. Musíme se tedy spolehnout zejména na domácí fiskální impulsy,“ uvedl KoroNERV-20.

„V ekonomii i ekonomice jsou zdroje konečné, tedy i u fiskálních výdajů musíme počítat dnes a počítat s počítáním v budoucnu. Rozpočtové orgie nejsou ani vhodné a ani slušné,“ poznamenal ekonom Radim Dohnal.

KoroNERV-20 rovněž tvrdí, že je přípravě nového státního rozpočtu věnována malá pozornost. Upozorňuje také na státní úředníky, kteří pandemií nebyli příliš dotčeni. „Rozpočet se velmi málo snaží redukovat výdaje na 66 tisíc státních úředníků. Ti byli krizí zasaženi zcela okrajově a je třeba řešit rostoucí problém trhu práce, kdy průměrný měsíční plat ve státním sektoru je již o 4 tisíce Kč vyšší než mzda než v soukromém,“ uvedli zástupci občanské iniciativy.

„Schodek rozpočtu by neměl překročit 4 % HDP. Jen zodpovědným přístupem, respektováním pravidel rozpočtové brzdy, využitím makroekonomické predikce od MF ČR či jiné instituce se vyhneme zhoršení ratingu, zdražení obsluhy státního dluhu a dalšího vytěsňování soukromých investic a soukromé spotřeby mnohdy zbytečnými investicemi a spotřebou vládní. I v případě přípravy státního rozpočtu a veřejných financí by jistě pomohlo inspirovat se v Německu,“ uvedli exministr Ivan Pilný (ANO), a ekonomové Mojmír Hampl, Radim Dohnal, Miroslav Tym a Jiří Nekovář, kteří prohlášení za KoroNERV-20 připravili.

Tvorba státního rozpočtu by podle členů iniciativy KoroNERV-20 měla probíhat na základě:

  1. Dobře predikovaných daňových, odvodových a dalších příjmů

  2. Očekávaných příjmů z fondů EU

  3. Predikované inflace

  4. Mandatorních výdajů, které by se nad rámec zákonných valorizací i ve volebním roce neměly zvyšovat

  5. Nezvyšování platů u všech ministerstev, s výjimkou zdravotnictví, školství a bezpečnosti

  6. Omezení nebezpečných „her“ jako rušení zdanění superhrubé mzdy s dopadem na příjmy ve výši 80 mld. Kč, navíc s malým dopadem na spotřebu a větším růstem úspor v bankách

  7. Několik let platné pravidlo, že nevyčerpané položky rozpočtu lze převádět do dalších let, jednorázově změnit na možnost převést jen do dalšího roku a jen prokazatelně vysoutěžené výdaje a provést důkladnou prověrku všech (volných i vázaných) neutracených prostředků z minulých let

  8. Jako investici s jasnou návratností doporučujeme domovy pro seniory, či školky spíše než kabiny venkovských klubů (přesun téměř 5 mld. Kč výdajů)

  9. Zcela minimalizovat položky, které jsou nepodstatné pro nejbližší rok, ale i pro vzdálenější budoucnost

  10. Výrazného šetření ve státní správě, především v samotných ministerstvech, na finančních úřadech a v předsednictvu vlády

  11. Důsledné nákladové kontroly všech státních staveb, probíhajících i plánovaných a přesun peněz z betonu do již zmíněné chytré produkce, školství, zdravotnictví a péče o seniory

  12. Mobilizace volných prostředků obcí a krajů pro veřejné investice, které centrální vláda stejně nebude schopna realizovat

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku.

Členové KoroNERV-20 k 29. říjnu 2020

Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM

Mariana Čapková, sociální ekonomka, zastupitelka HMP

Radim Dohnal, ekonom, M&A poradce

David Feltl, onkolog, ředitel VFN

Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik

Marta Gellová, ekonomická diplomatka, EFPA ČR

 

Mojmír Hampl, ekonom, bývalý viceguvernér ČNB, ředitel pro finanční sektor KPMG ČR

David Havlíček, ekonom, CFO EGAP

Jiří Hlavenka, podnikatel, investor

Helena Horská, hlavní ekonomka RB

Bob Kartous, VŠEM, autor knihy No Future

Petr Kolouch, ředitel pražské záchranné služby

 

Pavel Krejča, PR manažer

Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR

Jan Kvaček, ekonom a demograf, ředitel Nemocnice Na Bulovce

Michal Mejstřík, ekonom, profesor Univerzity Karlovy

Daniel Münich, ekonom, výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI

Jiří Nekovář, ekonom, daňový expert, poradce

 

Danuše Nerudová, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity

Ivan Pilný, bývalý ministr financí

Jan Procházka, ekonom, předseda představenstva EGAP

Tomáš Sedláček, ekonom, makrostratég ČSOB

Ladislav Sekerka, ekonom, investor

Petr Smejkal, lékař, epidemiolog IKEM

Petr Stuchlík, investor, finančník

 

Miroslav Tym, finančník, ekonom

Pavel Vyhnánek, ekonom, náměstek primátora HMP

Miroslav Zámečník, ekonom a publicista

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Lenka Zlámalová, ekonomická novinářka

Lukáš Zrůst, insolvenční správce se zvláštním oprávněním

Adam Zvonař, tajemník KoroNERV-20