Největší úspěch bledých tváří

Bylo léto, horké léto roku 1969, Husák už byl pár měsíců prvním tajemníkem, ale Marta Kubišová měla hipísácký hit Ring-o-ding o „lidech zvonkových“ a Jiří Šlitr píseň Jó, to jsem ještě žil, což za pár měsíců už platilo. Všeuměl, pozdější exulant a vydavatel časopisu Pater noster Zbyněk Benýšek, kterému tehdy bylo dvacet let, se na prázdniny stáhl z Prahy domů, do Prostějova. V Praze hrával spolu s jinými muzikanty, Hutkou a Třešnákem, na schodech u Muzea, ale přece jenom se blížilo první výročí srpnové okupace a fízlů a kontrol občanek a drobných buzerací přibývalo. Prahu bylo lepší vyklidit. Odjel na rodnou Moravu, a když to jen trochu šlo, trávil každý večer s partou na plumlovské přehradě, která je pár kilometrů od Prostějova.

Byl tam i ten večer v neděli 20. července. Seděli v hospodě kempinku Žralok a pili jedno pivo z voskového kelímku za druhým. Bylo sice ještě pár dní do úplňku, ale měsíční svit se rozléval po inkoustovém nebi a jeho odlesk stříbřil hladinu přehrady (poznámka autora: té mé milované vody, u které jsem od narození do konce školy prožil každé léto, obklopen hanáckými příbuznými; jenže mně bylo v roce 1969 tři a půl roku…). Hele, říkal mi po mnoha a mnoha letech Zbyněk Benýšek: My tam seděli a chlastali pivo a pak jsme se zvedli a čuměli na ten Měsíc, na kterým Američani právě přistávali, a protože to dávali i komunisti v televizi, tak to utajit nemohli. A my jsme sice hovno věděli, jak se jim to mohlo podařit a jak se dá asi na takovým Měsíci přistát, ale měli jsme pocit, že tam jsou Amíci i za nás, že se za nás pomstili Rusům, že nad nima vyhráli ve válce. A tak jsme šli pomalu do tý temný vody a stáli jsme v ní po pás a dívali jsme se na Měsíc a připíjeli jsme těma kelímkama Američanům a gratulovali tomu Měsíci, že tam má právě je, a ne nějaký Rusy, který by ho okupovali jako loni nás. Druhej den jsme se probudili v kocovině a šli na Panel, což, jak víš, je hospoda hned u přehrady, a tam už to vypadalo jinak a bylo jasný, že jsme v Československu, komunisti už jsou zase na koni a všechno jde do prdele. Vylíčil jsem to v knížce Loutky boží, však si ji přečti.

Celý článek Jiřího Peňáse si můžete přečíst ve speciálu Best of Echo 2019. Objednejte si jej zde.