„Krymský scénář.“ V Rusku se mluví o anexi Podněstří

Čím dál více se množí signály a informace o tom, že Rusko anektuje separatistickou proruskou oblast Podněstří, píše deník Politico. Vedení separatistické Podněsterské republiky usiluje o nezávislost s možným připojením k Rusku a mluví se o "Krymském scénáři", uvádí web Euronews. Poslanec Státní dumy Dmitrij Belik řekl, že žádost zváží a považuje připojení Podněstří k Rusku za "směr blízké budoucnosti" s tím, že tamní obyvatelé jsou "duchem blízcí" Rusům. Neuznaná republika patřící Moldavsku se o připojení k Rusku snaží už od referenda z roku 2006. Tamní ministr zahraničí to označil za "hlavní prioritu".

Žádost o připojení separatistické republiky k Ruské federaci zatím ale nebyla potvrzena. Moldavský prezident Nicolae Timofti tento krok označil za "kontraproduktivní, jelikož nezlepší autoritu Ruska na mezinárodní scéně". V roce 2006 podpořilo referendum o připojení moldavského Podněstří k Rusku přes 97 procent tamních voličů, uvádí deník Politico.

"Rusko 'vážně' uvažuje o splnění přání Podněstří, které se může brzy stát součástí Ruské federace a hrozí zemi novou válkou. Moldavsko už dříve požadovalo, aby Moskva stáhla své vojáky z 'takzvané' republiky," informuje deník Kyiv Post.

⚡️ Transnistria intends to join Russia, Foreign Minister of the unrecognized republic Vitaly Ignatiev says. pic.twitter.com/5qSVXcUb6O

— Flash (@Flash43191300) July 22, 2022

Podněsterský ministr zahraničí Vitalij Ignatěv se zavázal, že separatistický region dosáhne nezávislosti na Moldavsku. "Připojení k Rusku je proces, který pravděpodobně vyžaduje významná rozhodnutí, politickou přípravu a mnoho dalšího," řekl Ignatěv s tím, že hlavní prioritou je "samozřejmě nezávislost".

Cíle separatistické republiky a "Krymský scénář"

Nedávný status Moldavska jako kandidáta EU fakticky ukončuje jakoukoliv možnost spolupráce, dodal ministr neuznané republiky s tím, že sleduje " vlastní cíle a zájmy" uvedené v referendu, které téměř nikdo neuznal a je nelegitimní.

"Tím, že Moldavsko získalo status kandidáta na členství v EU, překročilo určitý Rubikon," poznamenal Ignatěv s tím, že to ukončilo "otázku budování společných politických vztahů, protože toto rozhodnutí učinili výhradně Moldavané,". Rozhodnutí podle ministra nebylo kolektivní: "Navíc za nás nikdo nemůže mluvit," řekl ministr.

Pohlcení Podněsterska by oficiálně vytyčilo vztah mezi Moskvou a podněsterským hlavním městem Tiraspolem, píše Euronews. Zároveň by se 1500 ruských vojáků proměnilo v moldavských očích z "mírových sil" v okupační jednotky. Ruské a podněsterské jednotky jsou už od 2. března ve stavu zvýšené pohotovosti, což znepokojuje moldavské hlavní město Kišiněv, vzdálené pouhých 75 kilometrů od Tiraspolu. Kromě toho Podněsterskou oblastí na jaře otřásla série bombových útoků.

Kromě toho v Moldavsku také panuje obava, že se Rusko snaží o destabilizaci tamní politické situace. Rozdmýchávání separatistických myšlenek v autonomní oblasti Gagauzii označil deník Politico jako "krymský scénář" s odkazem na konflikt z roku 2014.

Už od roku 1992 ale v Podněstří působí kontingenty ruské 14. armády a Rusko separatisty podporuje v nezávislosti na Moldavsku. Ovládnutím Podněstří by tak Rusko propojilo dobytá území od Luhaňské a Doněcké oblasti, přes Mariupol a Cherson až po Krym - ovládalo by tak celé pobřeží.