Kam až spadne koruna. Evropa před sociální bouří a Německo hlavním viníkem plynové krize?

Co se stane v Německu, pokud 22. července bude ruský plyn dál odstavený? A je v západní Evropě kvůli zdražování myslitelná rebelie? „Jestli začne docházet plyn a v bytech bude zima, půjdou i u nás lidé na ulici. Nějaké Žluté vesty se klidně mohou objevit i v Německu,“ odpověděl v rozhovoru pro Týdeník Echo bývalý komisař pro energetiku Günther Oettinger.

„Putin je největší zločinec od časů Adolfa Hitlera“. Střed a východ Evropské unie hledí v těchto dnech s napětím k plynovodu Nord Stream I. Spustí ho Rusové po pravidelné odstávce, která je dlouhodobě naplánovaná od 11. do 21. července, nebo využijí energetické krize v Evropě a obav ze sociálních bouří na podzim a situaci na trhu s energiemi ještě vyhrotí? Německý politik Günther Oettinger (CDU) byl v minulých Evropských komisích zodpovědný mj. za energetiku a proslul jako ten, kdo se snažil v Komisi aspoň občas brzdit zelené tsunami. Rozhovor s ním vedl Daniel Kaiser.

Západ se stává klinikou pro pacienty a chovance. Dva muži, které lze bez rizika urážet, si píší dopisy. Jeden je přeceňovaný autor bez vkusu, navíc reakcionář, druhý trouba bez myšlenek, zato s kontakty. Dnes se tomuto maléru říká „filozof“. Takové zhodnocení Michela Houellebecqa (1956) a Bernarda-Henriho Lévyho (1948) nabízejí média, nejen francouzská. V korespondenci, kterou tito páriové v roce 2008 vedli, došlo na novináře, Putina i potraty. Pod názvem Veřejní nepřátelé ji v překladu Alana Beguivina vydal Vyšehrad. O tom, co si psali tito dva intelektuálové – Houellebecq a Lévy – píše Tereza Matějčková.

„Hlavním viníkem české plynové krize je Německo“. Tato slova zazněla v Salonu Echa o plynové krizi, kterého se zúčastnili Pavel Janeček, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské a současně konzultant, a Jiří Gavor, majitel konzultační firmy ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

Koho trefí šlak v nízkém věku. Proč se mladým ucpávají cévy a selhává srdce. Cévní mozkovou příhodu prodělá v ČR ročně zhruba 25 tisíc lidí, z toho do čtyřiceti pěti let věku 1000 lidí a do dvaceti let 100. Mrtvice se nevyhýbá ani malým dětem, potrefit může i kojence. Na tuto nemoc u nás umírá jedno batole ročně. Dítě a mrtvice? O tom by mohla vyprávět devatenáctiletá Štěpánka Rytinová z Berouna, která prodělala ve čtyřech letech mozkovou příhodu. Ve školce se sesula k zemi, měla povislý koutek, byla v bezvědomí. U dětí to jde rychle. Čím menší dítě, tím se víc sesypou, dochází k celkovému kolapsu a k poruše vědomí, píše Alžběta Bublanová.

„Bez vyšších úroků by se zdražovalo o 30 procent, euro za 30 korun“. V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vedla Lenka Zlámalová, to dokládá interní analýzou ČNB.

Předstírání a faleš jako podmínka současné kultury. Jedna z nejběžnějších zkušeností člověka, který se pohybuje v tzv. kulturní sféře, je předstírání a faleš. Plyne to ze skutečnosti, že současná kultura a umění, tedy aspoň ta část, která o sobě nejvíce dává najevo, že současným uměním je, se nachází v tak nicotném stavu, že člověku, jenž se nechce úplně sociálně pohřbít, nezbývá než předstírat a klamat. Předstírat a klamat, že ho to zajímá, že ho to pořád ještě nějak přitahuje, dokonce obohacuje, píše Jiří Peňás. V textu mimo jiné reflektuje knihu Rogera Scrutona Kacířova zpověď.

Umělecká škola se výrazně podobá psychiatrické léčebně. Zkouška umění je v tradičním smyslu dokumentární film, jenž zaznamenává určitý proces či událost, konkrétně přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění. Film Zkouška umění byl zatím promítán jen na festivalu v Karlových Varech, premiéra v kinech se chystá na konec září. Jiří Peňás o něm píše proto, že se o něm diskutuje již teď a tato debata ještě asi nabere slušné obrátky.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.