Týdeník Echo: Očkování, alkohol jako civilizační prvek a útrapy Gutha-Jarkovského
TÝDENÍK ECHO
Očkování, asi nejfrekventovanější slovo těchto časů, se stalo tématem nového čísla Týdeníku Echo. Salon, pravidelná debata u kulatého stolu, totiž přináší hlasy čtyř špičkových odborníků, jejichž názory sice nejsou ve všem shodné, avšak všechny mají svojí váhu a stojí za to jim pozorně naslouchat. Koho očkovat? Koho ne? Kdy očkovat? A nevkládáme do očkování přehnané naděje? Lenka Zlámalová se na vše podstatné zeptala.
Že lockdowny zvyšují spotřebu alkoholu, říkají statistiky přesvědčivě. Co to však udělá s mezilidskými vztahy? Příběh alkoholu v lidských dějinách vypravuje Ondřej Šmigol. A výročí Jiřího Stanislava-Gutha Jarkovského, člověka, který stál u počátku českého olympismu, ale vedle toho se pokusil naučit národ společenskému chování, připomíná Tomáš Čechtický. V čem je riskantní aplikace WhatsApp, vysvětluje Viet Tran, jak to bylo se sexem našich předků v 19. století, ví Jiří Peňás a nenechává si to pro sebe. Tyto a další články a pravidelné rubriky na vás čekají v Týdeníku Echo č. 4/2021.
„Očkování na vrcholu pandemie není ideální. Ale u nové nemoci to jinak nejde. U známých nemocí je snaha se tomu vyhýbat. U chřipky proto očkujeme na podzim. Proti klíšťové encefalitidě očkujeme v zimě, než klíšťata vylezou. Osobně si ale myslím, že na vrcholu epidemie tady v Česku ještě nejsme, protože vláda nám svou nezodpovědnou politikou přichystá další pokračování epidemie. I v souvislosti s tím, že se u nás liknavě očkuje. Souhlasím s kolegy Drbalem a Thonem, že je potřeba co nejrychleji proočkovat ty rizikové. Obávám se ale, že je jich trochu víc než milion,“ říká v Salonu Týdeníku Echo infektolog Ladislav Machala z UK.
„O tom, jak alkohol udržuje společnost v chodu, píše třeba Robin Dunbar, antropolog a evoluční psycholog z Oxfordské univerzity,“ připomíná Ondřej Šmigol. „Jeho článek v The Financial Times, i když je přes dva roky starý, dobře ukazuje, proč má zavření hospod vážné následky i mimo ekonomiku. Dunbar proslul svou formulací ‚Dunbarova čísla‘, což je počet lidí, se kterými člověk může udržovat smysluplný sociální kontakt. Neboli ‚počet lidí, ke kterým by vám nepřišlo trapné nezvaně si přisednout, pokud byste na ně narazili v baru‘, jak ho Dunbar definoval pro laiky. Je to zhruba 150 jedinců.“ A jaké je vaše „Dunbarovo číslo“?
O tom jak to měl těžké Masarykův hradní ceremoniář Guth-Jarkovský, čteme v článku Tomáše Čechtického: „Záhy po nástupu odcestoval s delegací vedenou ministerským předsedou Karlem Kramářem na konferenci o poválečném uspořádání Evropy do Paříže. Chudobným reprezentantům čerstvě narozené republiky odkapávalo ze státní kasy ubohých 1200 franků měsíčně, přičemž jen snídaně v jejich hotelu Lutetia přišla na 22 franků. Vymetali tudíž okolní lokály, zatímco magnát Kramář debužíroval v hotelové jídelně. Po Paříži pak kolovala anekdota, že Kramář ‚jí za všechny Čechoslováky‘. Faux pas korunoval banket, který šéf kabinetu uspořádal: ‚Dress code? Žádný! Zasedací pořádek? Žádný! Hosté v nejneuvěřitelnějších úborech vráželi jeden do druhého.‘“
Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.