Nebyl to vždycky med. Rodinná firma z Potštejna vsadila na včely

O firmě s názvem Pleva jste možná nikdy neslyšeli, ale jestli máte v koupelně nějaký výrobek ze včelích produktů, třeba propolisové kapky, šampon s medem či mýdlo z mateří kašičky, nebo ve spíži medovinu, téměř jistě se dá říct, že na něm najdete typický oválný symbol, který značí, že ho vyrobili Plevovi. Příběh jejich rodiny by vydal na televizní seriál. Na začátku byli dva podnikaví lidé a příležitost po sametové revoluci, dobré výrobky, ale spousta komplikací s úřady i obaly. A pak nekonečný kolotoč s rozvážením produktů v krosně na zádech, prodáváním na trzích, přespáváním na nádražích nebo v autě, starostí, jak uživit sebe a tři děti a splatit půjčku na provozovnu…

Nechyběly úspěchy ani nezdary. Milan a Hanka Plevovi ale od začátku věřili, že kvalitní a léčivá včelí kosmetika má své místo na světě. Dnes jim všechny roky poctivé dřiny, kdy neznali volno ani dovolenou, zákazníci oplácejí – letos získali Cenu veřejnosti v soutěži Rodinná firmu roku. Film či seriál by tedy skončil happy endem. Jenže tenhle příběh ještě nekončí, ve firmě pracují synové Lukáš a Martin i snacha Veronika a rodinný podnik pokračuje dál.

Na začátku byla včela

Milan Pleva se včelaření věnuje už od roku 1969. Vlastně se dá říci, že pokračoval v rodinné tradici, včelařem byl už jeho dědeček. Když ale začal chovat včely dvanáctiletý Milan, dědeček již nežil. „Byl jsem na prázdninách u příbuzných a strýc mě vzal do svých dvanácti včelstev, vytáčeli jsme med – a mě život včeliček natolik zaujal, že s pomocí maminky jsem ještě toho roku doma sehnal roj a začal včelařit. Částečným učitelem mi byl osmdesátiletý včelař, od kterého jsme léta kupovali med. Tolik mě to bavilo, že jsem si zvolil včelařství jako svůj obor pro studium a práci,“ popisuje úplné začátky.

Dnes firma Pleva vyrábí 90 výrobků z včelích produktů a jako jediná v Česku zpracovává i včelí jed. Největší odbyt má stále doma, i když produkty dodává do Nizozemska či Irska. „Jednáme o spolupráci v Rusku a v Thajsku, ale zatím to není pro nás zásadní odbyt,“ říká syn Lukáš, který se stará především o marketing společnosti, ale také obchod. Včelí produkty podle něho mají svoji tradici především ve východní Evropě, kde je větší povědomí o jejich léčivých účincích. „Například Rumunsko je jednou z mála zemí na světě, kde je apiterapie zařazena do řádného lékařského studia,“ dodává.

O tom, že včelí produkty pomáhají, byli Plevovi přesvědčeni od samého počátku. Proto se rozhodli založit firmu, i když museli překonávat samé nesnáze a někteří je od podnikání odrazovali. „Začátky byly těžké, tápali jsme. Když jsme přišli na úřad se zeptat, většinou nám podnikání rozmlouvali. Dokonce na finančním úřadě mi paní vedoucí řekla, že když nemáme peníze na ekonomickou rozvahu, zda podnikat, tak se do toho nemáme pouštět,“ vzpomíná Hanka Plevová. Na povolení od úřadů k výrobě jednotlivých výrobků čekali někdy i rok. Na trhu navíc nebyly obaly. Podniky je vyráběly po statisících a koupit za dobrou cenu třeba jen tři tisíce, které Plevovi potřebovali, byl problém.

Navíc obor, do kterého se pustili, byl a je závislý na rozmarech přírody. „Příroda nám vždy ukáže, že to s ní neumíme a nikdy umět nebudeme. Lecjaká má řešení byla lichá a neúčinná. Ale to nás netrápí. Tak to prostě v přírodě a chovu včel je. Včely se nechovají pro zisk, pro peníze. Je to láska,“ říká Milan Pleva. Společnost proto musí nakupovat i od dalších prověřených včelařů.

Další generace

Podnikání je také stálo nejvíc sil i peněz v době, kdy měli tři malé děti, které je potřebovaly. I pro ně se ale nakonec stala výroba včelí kosmetiky naprostou součástí jejich života. „Vnímal jsem to jako něco zábavného, taťka dělal mnoho činností, mě to fascinovalo. Rodičům jsem od mládí se vším pomáhal, ale víc mě fascinovaly počítače a IT, takže jsem šel studovat jadernou fakultu,“ vzpomíná syn Lukáš. Dál ale pomáhal rodičům s tím, co neuměli, třeba s e-shopem. Po sedmi letech, kdy se věnoval jinému oboru, se do rodinné firmy vrátil. Bratr Martin měl oproti němu jasno od začátku. „Podnikání bylo normální, byla to součást našeho života, nic jiného jsme neznali. Kvůli podniku jsem si vybral školu, takže plán byl tento obor a do podniku se zapojit,“ dodává.

Aby se děti do podnikání zapojily, bylo Milanovo nevyslovené přání. Nyní už se on i jeho žena Hanka připravují, že firmu brzy převezmou synové. „Dnes již se snažím nechat děti, aby samy plánovaly, co chtějí, jak chtějí firmu rozvíjet, a snažím se, aby si plnily své představy, a nikoli mé představy. Chci, aby je to bavilo a vedly firmu s láskou a jako koníčka, jako jsem to dělal já,“ dodává Milan Pleva.