Nová fronta kulturní války. Konečná vyzývá k bojkotu samoobslužných pokladen

Samoobslužné pokladny v supermarketech se v Česku staly dalším symbolem „kulturní války“ kolem digitalizace každodenního života. Zatímco část politiků i obchodníků je bere jako logickou odpověď na tlak zákazníků na rychlost, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná vyzývá k bojkotu a spojuje je s obavou z „plíživé digitalizace“ a postupného vytlačování hotovosti.

Konečná v emotivním příspěvku vykreslila samoobslužné pokladny jako další dílek do mozaiky změn, které podle ní lidem berou možnost volby a nutí je fungovat „online“. „Plíživá digitalizace jde ruku v ruce s postupnými snahami o eliminaci plateb v hotovosti… Stejně jako omezování lidského faktoru v obchodech,“ uvedla. Řetězce podle ní přenášejí práci na zákazníky, aby šetřily na zaměstnancích: „Po zákaznících chtějí, aby zastoupili i funkce pokladních, na nichž následně zahraniční vlastníci ušetří.“

Výzvu rámuje jako občanský protest, nikoli odpor k technologiím. „Ráda se tak připojuji k výzvě, abychom bojkotovali samoobslužné pokladny a upřednostnili ty, kde je člověk. Ne proto, že bych byla líná si namarkovat nákup, ale proto, že si práce pokladních vážím,“ napsala. Varuje zároveň před tím, že podobný model „bez člověka“ se může šířit i do dalších služeb: „Nechci tím otevřít cestu k tomu, abych pak s automatem fungovala nejen v obchodě, ale i v bance, na úřadě, v servisu, lékárně, na benzínce, u doktora či kdekoli jinde.“

Opačný pól debaty reprezentuje jednoduchá reakce senátora Zdeňka Hraby, který na téma samoobslužných pokladen lakonicky poznamenal: „Nevidím problém“ a přiložil svou fotografii, jak u pokladny nakupuje.

Obchodníci argumentují především změnou spotřebitelského chování. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza popsal, že lidé dnes chtějí v obchodech trávit co nejméně času, což podporuje rozšiřování samoobslužných pokladen i přestavby prodejen. „V obchodech s potravinami dnes lidé chtějí trávit co nejméně času,“ řekl. Připomněl také proměnu velkých nákupů od 90. let: „Velmi rychle se zavedl zvyk velkých víkendových nákupů, na které často chodila celá rodina,“ uvedl Prouza.

Po pandemii podle něj tlak na rychlost ještě zesílil: „Snaha o zrychlení nákupů přinesla také zásadní změnu rozložení obchodů – moderní prodejny dnes mají u vchodu ovoce, zeleninu a pečivo,“ popsal Prouza. Vedle samoobslužných pokladen se podle dat trhu mění i struktura prodejen: supermarkety a diskonty mají v tržbách za potraviny a drogerii 46 procent, hypermarkety 31 procent, přičemž ubývá malých prodejen – loni jich podle dat NIQ a AČTO ubylo 163 na 11 538.

Debatu o „pokladnách bez lidí“ navíc živí i širší evropské téma hotovosti. Některé země už právo platit hotově zakotvily nebo se o to pokoušejí – například Slovensko přijalo ústavní změnu v červnu 2023 a Maďarsko schválilo ústavní dodatek v dubnu 2025. V Česku se obdobné návrhy objevily opakovaně, Senát je však v minulosti nepřijal; zástupce předkladatelů Hraba přitom argumentoval, že „každý člověk by měl mít možnost volby“ a stát nesmí nikoho nutit být připojen k síti.