Stát nešetří na zbytečných výdajích a hází financování krize na budoucí generace, zní z opozice
STÁTNÍ ROZPOČET
NOVÉ
2
Navýšení schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun vyvolalo kritiku části opozičních stran. Podle zástupců ODS a TOP09 vláda přenáší zapalcení současné krize na budoucí generace, aniž by se snažila ušetřit na zbytečné administrativě či zbytných výdajích. Podle zástupců KDU-ČSL a Pirátů je v takovém případě nutné pomoc správně zacílit. Podle analytiků země takový schodek zvládne, ale nemusí být finální.
Zatímco před několika týdny hovořila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) o schodku 200 miliard korun, ve světle pokračující koronavirové krize ho chce navýšit na 300 miliard, oznámila v České televizi. „Kvůli dalším a pokračujícím opatřením se propadnou příjmy státu. Zítra budu na vládě navrhovat novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 300 miliard korun,“ řekla Alena Schillerová. Pokud k navýšení schodku dojde, půjde o nejvyšší schodek v historii České republiky.
Čtěte také: Navrhnu schodek 300 miliard korun, řekla Schillerová ke státnímu rozpočtu. Nejvyšší od vzniku ČR
Poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v reakci uvedl, že jakoukoliv úvahu o navýšení státního rozpočtu musí předcházet inventura výdajů vlády. „Jen po pár týdnech chce ministryně Schillerová opětovně zvýšit schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld., na astronomických 300 mld. Kč. Za více jak měsíc od propuknutí koronavirové krize přitom nebyla ministryně Schillerová schopna odpískat ani ty nejkřiklavější příklady vládního populismu, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě,“ uvedl Jan Skopeček. „Dnešní krizi nemohou zaplatit a financovat jen následující generace,“ dodal.
Podobně na zvýšení schodku reagoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek. „Na tom je nejhorší, že vláda nebude chtít ušetřit ani korunu na svém přebujelém provozu a hypertrofované státní administrativě. Všechny problémy s pandemií nechá zaplatit naše potomky. Ti doplatí i na nezodpovědnou politiku posledních šesti let,“ uvedl bývalý ministr financí na Twitteru.
Smířlivěji reagoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci už v tomto týdnu apelovali na vládu, aby poskytla občanům i firmám větší podporu i za cenu zvýšení schodku státního rozpočtu. Podle něj je nutné cílit podporu i na restrukturalizace pracovních míst a rozvoj v nových oborech, kam počítá například nanotechnologie.
Pokud dále navyšovat schodek státního rozpočtu, pak to musí být
— Marian Jurečka (@MJureka) April 19, 2020
- jasná podpora ekonomiky
- restrukturalizace pracovních míst
- rozvoj nových v nových oborech jako jsou například nanotechnolige
či na RYCHLOU podporu firem a domácnosti, které tuto podporu potřebují, ta teď chybí!
Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka je nutné mířit podporu k nejzasaženějším skupinám lidí. „Zásadní je podpořit skupiny na které zatím vláda zapomněla – dohodáři, OSVČ na vedlejší činnost s malým zaměstnaneckým úvazkem, malá s.r.o. , dále sanovat výpadek příjmů zdravotnictví,“uvedl Mikuláš Ferjenčík na svém Facebooku.
Schodek 300 miliard ČR zvládne, tvrdí analytici
Navrhovaný vyšší schodek letošního státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun nebude podle ekonomů znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Schodek kolem 300 miliard se dal očekávat, ale nemusí jít ještě o konečné číslo, uvedli.
„S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.
„Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard Kč, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. Dnes oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo. Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet,“ podotkl Jakub Seidler z ING. Deficit ani přes 300 miliard ale podle něj nebude pro tuzemskou ekonomiku problém, jelikož její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně výdaje na boj s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem.
