Na poslední chvíli na Janečka

Už jen do pátku vystavuje galerie a aukční síň Arthouse Hejtmánek v Praze 6 – Bubenči unikátní kolekci malíře z ateliéru Oty Janečka (1919-1996), jednoho z nejvšestrannějších českých umělců 20. století. Ve vile si na čtyři stovky děl, kreseb, maleb, grafik a soch, keramiky a jiných objektů. většina z nich pochází z ateliéru, který měl Janeček v pražských Holešovicích a většinu z nich uvidí veřejnost poprvé.

Výstava odráží Janečkův široký umělecký záběr i výjimečnou pracovitost. Jeho krédo znělo. „ani den bez čáry“. Výstava představuje hlavně malířova raná díla ze čtyřicátých a let, zejména kresby, ale i práce z let šedesátých, kdy umělec přecházel florálním a abstraktním tvarům. Vedle typicky „janečkovských“ ženských aktů a kreseb ptáků, květin či motýlů jsou vystaveny také jeho krajiny – české i francouzské. K vidění jsou i zátiší ovlivněná francouzským kubismem, figury a portréty, sochy, plastiky a nejrůznější návrhy, například textilu nebo keramiky. Mezi umělce, jimiž byl Janeček ovlivněn či se s nimi při svém pobytu v Paříži přímo setkal, patřili Picasso, Modigliani, Braque a také španělští modernisté, jimž v poválečné Praze zorganizoval výstavu. Jeho pozdější kresby travin inspirovali pro změnu asijští mistři.

Vystavená díla doplňují předměty z umělcova ateliéru. Paleta s barvami, malířské štafle, pohovka či nevypotřebované tuby barev přibližují atmosféru místa, kde Ota Janeček tvořil. Součástí expozice je i velkoformátový panel s fotografiemi, které dokumentují malířovo pracovní prostředí a životní styl Zajímavostí výstavy jsou návrhy šátků, které Ota Janeček vytvořil. Tři z návrhů nyní posloužily jako předlohy k limitovaným kolekcím hedvábných šátků, které v Arthousu nechali vyrobit vždy po padesáti kusech. Šátky jsou očíslovány podobně jako grafiky. Jejich desény inspiroval kubismus, lidová tvorba i tehdejší trendy v moderním umění. Zároveň jsou typicky janáčkovské.

Galerista a pořadatel výstavy Tomáš Hejtmánek znal Otu Janečka osobně od dětství, kdy ho poznal díky svému otci výtvarníkovi. „Byl to nejpilnější a zároveň nejšaramantnější výtvarník, kterého jsem jako kluk osobně zažil. Na přelomu 70. a 80. let chodil za mým otcem, sochařem a štukatérem, do jeho ateliéru na Malé Straně, kde jsem byl tehdy pečený vařený. Později mě Ota Janeček dokonce připravoval na uměleckou střední školu. Že jsem ji vystudoval, stal se restaurátorem a později akademickým malířem a galeristou, je i jeho zásluha,“ říká Hejtmánek.