Je to papírová válka, ale vyplatí se, říká expert na unijní dotace
Evropské dotace
ROZHOVOR
FOTO: ČSOB
Malé a střední firmy dostatečně nevyužívají dotace z fondů EU, vyplývá z analýzy ČSOB Indexu očekávání firem. Žádání o dotace je totiž komplikované a administrativně náročné. „Jde o papírovou válku, ale vyplatí se,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel ČSOB EU Centra Jakub Tomaštík. Podle Tomaštíka žádost o dotaci nejčastěji potopí nekvalitní zpracování. Trh s dotačními poradci je přitom robustní, liší se ale ve kvalitě.
Je pravda, že malé firmy mají větší problém čerpat dotace, když jim chybí zkušenosti či velké právní oddělení?
Nelze to takto říct. Všechny velikosti firem si na trhu mohou najít poradce v různých cenových kategoriích, kteří jim s agendou pomohou. Trh poradenských služeb je dnes robustní. Nemyslím, že by žádání bylo tak komplikované, aby to vyloučilo nějakou kategorii žadatelů.
Trh s dotačními poradci je robustní, říkáte. Liší se kvalita těchto poradců?
Ano a je to problém. Neexistuje žádná standardizace či zkoušky pro dotační poradce, které by základní kvalitu služeb zaručovaly. Dotační poradenství je živnost, kterou může dělat kdokoli. Větší poradenské firmy mají logicky tu výhodu, že mohou mít specialisty na různé oblasti. Jednou řeší ekologii, jednou rekonstrukci brownfieldů, jednou výzkum a vývoj. Riziko dotačních poradců, kteří pracují na IČO a sami na sebe, může být, že když onemocní v době, kdy spravují projekt s určitým deadlinem, projekt klienta je v ohrožení. Navíc zkušenosti a znalosti jednotlivce jsou vždy omezené ve srovnání s týmem specialistů.
Není na místě debata, zda vytvořit nějakou garanci pro klienty dotačních poradců? Daňoví poradci dělají zkoušky, advokáti koncipientské zkoušky. Mělo by něco podobného vzniknout pro dotační poradce?
Stát to dnes nereguluje, proto ČSOB iniciovala ve spolupráci s dalšími poradenskými společnostmi založení Asociace pro evropské fondy. Vznikla před čtyřmi lety a sdružuje sedm významných poradenských firem na trhu. Máme nastaveny brenchmarky kvality. Třeba co se týče odborného složení týmu. Tedy kolik lidí a s jakými zkušenostmi musí subjekt mít, aby mohl být členem naší asociace. Asociace je otevřená, může do ní vstoupit kdokoli, kdo splní minimální požadavky na zkušenosti, profesionalitu a pojištění zodpovědnosti. Chtěli jsme tím naše řemeslo pozvednout.
Daří se to? Nebo si žadatelé o dotace na poradce stěžují?
Setkávám se s tím docela často. Dotační poradce, který jde jen po provizi za schválení dotace, je motivovaný tím, aby dotace byla co největší. Napíše tedy například projekt, který je z bankovního trhu nefinancovatelný.
Polovina malých a středních firem se snaží dotace získat sama, vyplývá z ČSOB Indexu očekávání firem. Daří se jim to?
Nejčastěji to napoprvé zkouší samy. Když zjistí, že je to moc složité nebo na to nemají čas, hledají odborníka. Vidím v praxi, že většinou klienti žádají o dotaci poprvé sami, protože chtějí ušetřit a myslí si, že projekt dají dohromady. Podceňují ale kvalitu zpracování. Projekt dostane málo bodů a je vyřazen. Podruhé už to zkouší s profesionály. V minulém dotačním období 2007 až 2013 Operačního programu Podnikání a inovace získalo dotaci okolo padesáti procent žadatelů. Tedy opravdu polovina projektů nebyla podpořena.
Český stát i EU si hlídají, kde peníze končí
Co žádosti o dotaci nejčastěji potopí?
Je to různé, program od programu. V procesu schvalování nejčastěji figuruje nekvalitní zpracování žádosti. V praxi často vidím, že přebíráme projekt, který si firma dělala sama. A když žádost přepracujeme, dotaci získá. Druhá věc je, že firma si podá žádost do programu, kam nepatří. Je tedy vyřazena na formálních věcech. Například když žádá o dotaci pro malé a střední firmy, a přitom nesplňuje její definici.
Několikrát zde padla složitost a náročnost žádání o dotace. Je to tak komplikované o dotaci žádat?
Žádá se o veřejné peníze. Český stát i EU si hlídají, kde peníze končí. Je potřeba žádost o veřejnou podporu řádně zdůvodnit a říct, na co bude využita. Náročné na zpracování to určitě je. Jde o papírovou válku, ale vyplatí se. Osobně si myslím, že se vyplatí čas i peníze do žádosti vložit, pokud se realizuje investice větší, než jsou dva či tři miliony korun. Proto klientům rozmlouváme investice do dvou milionů s tím, že se nevyplatí o dotaci žádat.
Dotace EU jsou komplikované, využilo je 11 procent firem, vyplývá z analýzy ČSOB. Co to znamená v praxi? Že využily jen 11 procent dotací, nebo si 11 procent firem rozdělilo 100 procent určených dotací?
Toto číslo znamená, že z náhodného vzorku 500 oslovených firem jen 11 procent z nich v minulosti dotace EU využilo. Operační program určený pro podnikatele má rozpočet 117 miliard korun a 83 miliard stále nebylo mezi firmy rozděleno. Příležitost získat podporu na rozvoj podnikání je tedy stále velká.
