Kolaps v přímém přenosu. Nejhorší je, že už nemusí platit nic

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, se kterým člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu v posledních dvou letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. Stav Západu vzbuzoval z tohoto pohledu těžkou skepsi. Dne 24. února napadlo Putinovo Rusko Ukrajinu.

Náhle se mnohé věci jeví v jiné perspektivě, něco, co se zdálo důležité, je náhle podružné a nepodstatné. Aspoň se to tak může někomu jevit. Nebo taky ne. O tom, v jaké jsme situaci, se přišli pobavit jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.

Začala 24. února nová éra civilizace?

Drábová: Řekla bych, že je to zrychlené pokračování dosavadního vývoje. Já jsem měla v posledních letech štěstí účastnit se debat s lidmi jako zde přítomný Václav Cílek nebo Miroslav Bárta. A už tak před deseti lety jsme se začali bavit o tzv. přerušovaných rovnováhách, ale upřímně řečeno jsem si nedovedla představit, že ten kolaps budeme někdy pozorovat v přímém přenosu. No, a nyní je to tady. Ale ono to tady přitom bylo už nějakou dobu a týkalo se to jistých společenských forem a rámců, což jsme viděli už za covidu. Teď to nabralo na rychlosti a mám za to, že evropská civilizace skutečně vstupuje do nového cyklu a že se změní.

Komárek: Covid můžeme myslím vidět jako takové preludium k té válce, která právě vypukla, a my nyní nevíme, kde a kdy jí bude konec, podobně jako jsme to nevěděli s covidem. Covidová éra byla nápadná přece tím, jak se záhy společnost rozdělila na oni a my, na „přátele“, kteří jsou disciplinovaní a hodní, a na ty druhé, „nepřátele“, kteří se nechtějí očkovat a dělají problémy. Taky válečná rétorika „boje s virem“ byla pozoruhodná. Nebo vezměte si zákazy nočního vycházení. Jako by se virus nejvíc přenášel po setmění či pohlavní cestou. To se dělalo za stanného práva, třeba po atentátu na Heydricha… Možná že kolektivní nevědomí po celé planetě mělo už našlápnuto a tušilo, co se chystá, akorát se snášelo někam jinam, na „náhradní cíl“. Já jsem taky nečekal, že se něco takového stane. Neznám ostatně nikoho nad padesát, kdo by to čekal. Naopak u lidí pod pětačtyřicet jsem se s tím setkal. Možná my staří jsme byli už tak ukolébáni těmi tučnými léty…

Neff: Začnu taky poznámkou na okraj. Možná si vzpomenete, že čtrnáct dní před začátkem války se objevily fotografie nového poradce prezidenta Bidena pro jadernou bezpečnost Sama Brintona v červených ženských šatech, lodičkách a s nabarveným knírem. Já jsem tu fotku přeposlal synovi a napsal jsem: Až tohle uvidí Putin, tak si řekne: Toto je můj protivník…

… a vyhlásí Západu válku.

Neff: Netvrdím, že kvůli tomu napadl Ukrajinu. Je to nadsázka, ale přiznám se, že mě ten obrázek silně znepokojil, ne že by mi vadil ten úbor, ale jaký vysílá signál.

Drábová: Já bych to tak dramaticky neviděla. Je to člověk z mého oboru, takže se mě na to ptali, já na to řekla, že v tom nevidím problém, že vzdělání má ten hoch výborné, jen bych mu doporučila do práce jiný outfit.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.