Dojít si na síť pro trochu neštěstí

KOMENTÁŘ

Dojít si na síť pro trochu neštěstí
Facebook. Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Škodlivý vliv sociálních sítí na lidskou psychiku je jedno z velkých témat posledních let. Další pozoruhodné informace k němu v končícím týdnu přinesl americký deník The Wall Street Journal. Získal asi rok staré záznamy o interním výzkumu firmy Facebook, ke které patří i mezi mladými populární sociální síť Instagram. Asi třetina (32 procent) dospívajících uživatelek v něm uvedla, že ve chvílích, kdy vnímají problematicky vlastní tělo, Instagram jejich potíže ještě zhorší. Často se také cítí závislé, vědí, že co dělají, neprospívá jejich duševnímu zdraví, ale stejně nemohou přestat. Interní výzkum Facebooku není zdaleka jediný, z něhož vyplývá, že užívání sociálních sítí je pro duševní zdraví především mladých uživatelů riskantní.

Skutečně prudký nárůst depresí mezi mladými Američany započal poté, co byly na trh uvedeny smartphony. Z průzkumů rovněž vyplývá, že existuje přímá úměra mezi časem tráveným online a pocitem štěstí, digitální komunikace v čím dál větší míře nahrazuje komunikaci osobní, u lidí, kteří si berou mobil do postele, může narušovat spánek a v důsledku toho i duševní zdraví a tak dále a tak podobně. Může to znít jako nářek staromilce a třeba to tak i v nějaké míře je. Ale čísla, zdá se, mluví docela jasně. Navíc se nezdá, že by generace, která se do „internetových časů“ už narodila, nástrahy online života zvládala lépe, spíš naopak. Mezi těmi, koho existence na sítích poškozuje, převažují dívky, mladých žen se z větší části týká i ten nárůst depresí, sebepoškozování a v nejhorším i sebevražd.

 

Jistě mluvíme o negativních dopadech na psychické zdraví menšiny, neprojevují se univerzálně. Jenomže ta menšina rozhodně není jen zanedbatelně velká. Navíc počet uživatelů sociálních sítí je obrovský, stejně jako tlak na to, aby na nich člověk byl přítomný – zvlášť mezi dospívajícími lidmi. V mnoha profesích se navíc aktivita na sítích očekává (a taky kontroluje, jakou má formu, vědomí toho jistě nepřispívá ke klidu duše). Zájmem velkých počítačových firem zároveň je, aby lidé na sítích trávili co nejvíce času, podle některých svědectví z jejich prostředí ty společnosti se vznikem závislosti počítají a snad ji i povzbuzují. Aplikace, jejichž smyslem má být spojování lidí, je často fakticky izolují a prohlubují jejich psychické problémy.

O regulaci sociálních sítí se mluví především kvůli jejich nepřiměřenému vlivu na veřejnou debatu, míře, do níž určují její podobu, svévoli, se kterou určují, co se bude říkat. Možná podstatnější, dlouhodobě vážnější je ale vliv ne na to řečené, napsané, ale přímo na osobnost mluvčího či pisatele.

Nepředpokládám ovšem, že by v tom ohledu nastala nějaká výraznější změna, jakkoliv výzkumů podobných tomu publikovanému The Wall Street Journalem je dost a budou jistě přibývat. Nejenom kvůli faktické moci, již velké internetové firmy mají. Společnost, která je v nějaké míře závislá, se nebude připravovat o svou drogu. A ta závislost se netýká jenom menšiny fakticky postižených a společnosti jako celku, pro niž se sítě staly už jen těžko oddělitelnou součástí základního nastavení. Hrabalovými slovy skvrnou, již není možné vyčistit bez porušení podstaty látky. Argumenty, výzkumy, čísla zatím nejsou tak silné, aby vyvolaly skutečnou potřebu akce, a nezdá se, že by se to v dohledné době mohlo změnit.

 

×

Podobné články