Ministr zemědělství Milek chce povinný prodej českých potravin v obchodech
České potraviny
NOVÉ
1
Ministerstvo zemědělství se vrací k úvahám o zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců. Zda by se porovnával poměr prodejů či objemu prodaného zboží, zatím není jasné. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny. V minulosti o podobné normě mluvil tehdejší prezident oborových komor Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulosti upozorňoval, že jde o legislativně náročnou záležitost.
Aby mohlo dojít ke změně zákonů, musí podle Milka nejdřív vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) získat důvěru v Poslanecké sněmovně. Přesný limit, který by řetězce musely dodržovat, je pak podle něj záležitostí diskuse. Zůstaly by například zachovány výjimky pro specializované prodejny francouzských sýrů či jiného zahraničního zboží. Norma by naopak platila pro velké obchodní řetězce. První věcí podle Milka je správná definice českého výrobku, aby nedocházelo k tomu, že se zboží vydává za české, i když jde pouze o rozkrájení zahraničního sýru na území ČR.
Ministr také uvažuje o zavedení povinné minimální marže na potraviny, aby řetězce nemohly prodávat potraviny v akcích za nižší ceny, než jsou výrobní zemědělské ceny.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se snahy o regulaci velkých obchodníků s potravinami i v oblasti „povinného odběru“ českého zboží opakují pravidelně. Obchodníci upozorňují, že zákon o potravinách obsahuje přesnou definici české potraviny i s uvedením sankcí za neoprávněné označení zboží českou vlaječkou.
„Bohužel formulace je tak přísná, že se obáváme, že kdyby obchodníci měli prodávat závazné procento takovýchto českých výrobků, asi by naši zákazníci spokojeni nebyli, protože bychom měli v obchodech skutečně velmi omezený výběr českých potravin,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Navíc by podle ní v případě legislativního ukotvení povinného procenta českého zboží v obchodech, byla ČR podrobena šetření Evropské komise.
Podle novely zákona o potravinách, která platí od loňského roku, mají výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, musí být obsah českých částí minimálně 75 procent.
Myšlenku na zavedení minimálního povinného objemu českého zboží považuje za dobrou předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Problematická však bude podle něj realizace, jak kvůli členství v EU, tak kvůli soběstačnosti českého zemědělství. „Největším problémem ale bude nejen stanovení minimálního podílu českého zboží na celkovém sortimentu, ale i s kontrolou či měřením jeho dodržování. Bude se měřit roční či jiný průměr? Je dostatečně jasná definice české potraviny?“ uvedl.
Podíl českých a zahraničních potravin se u obchodních řetězců v ČR liší, například u Lidlu činí podíl českých výrobců na stálém sortimentu přibližně 45 procent.
Toman, který nyní vede Potravinářskou komoru, bývalou vládu před rokem a půl vyzval, aby zavedla změny, kterými by musely být na pultech řetězců dvě třetiny až 80 procent zboží z ČR. Podle Jurečky bylo 80 procent nadsazených, chtěl však situaci v řetězcích zanalyzovat. Komora se inspirovala mimo jiné Rumunskem, kde je povinný podíl tamního zboží na pultech na 50 procentech.
