Slováci přezbrojují, ruské MIGy nahradí americké stíhačky F-16
NÁKUP AMERICKÝCH STÍHAČEK
AKTULIZOVÁNO
1
Slovenská vláda schválila nákup 14 amerických stíhaček nejmodernější verze F-16, kterými armáda nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda. Nákup nových stíhaček je největším modernizačním projektem slovenské armády v novodobé historii země. Hodnota zakázky včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory dosáhne 1,589 miliardy eur (41,1 miliardy korun), jak řekl Pellegrini po jednání vlády, která o nákupu rozhodla.
Podle Pellegriniho se nabídka americké strany příliš nelišila od konkurenční nabídky Švédska, které chtěla Slovensku prodat stroje JAS-39 Gripen.
Stíhačky F-16 Block 70/72 nahradí 12 migů, které byly vyrobeny v letech 1989 až 1995. První bitevníky F-16 by mělo Slovensko převzít do tří let od podpisu smlouvy.
„Na základě důkladných analýz jsme vybrali to nejlepší řešení, protože jde o špičkové moderní stroje, které z hlediska ceny, kvality a způsobilostí, jakož i toho, co si můžeme jako země dovolit, nemají konkurenci,“ uvedl v tiskové zprávě slovenský ministr obrany Peter Gajdoš. Dodal, že americká nabídka byla pro Slovensko výhodnější z hlediska všech parametrů.
Rozhodnutí o výběru stíhaček nepředcházela veřejná diskuse. Neutajovanou část materiálu o nákupu strojů ministerstvo obrany zveřejnilo teprve v úterý večer.
Slovensko již v roce 2015 začalo vyjednávat se Švédskem o pronájmu gripenů; později Bratislava dostala nabídku na dodávku amerických stíhaček.
Nákup nových stíhaček je součástí rozsáhlé modernizace slovenské armády, která se dlouhodobě potýká se zastaralou technikou. Bratislava již nakoupila víceúčelové vrtulníky a dopravní letadla, chystá také obstarání například bojových obrněných vozidel. Kromě nákupu stíhaček Pellegriniho kabinet schválil rovněž plán obstarání 17 vojenských radarů za 155 milionů eur (čtyři miliardy korun).
Slovensko dříve slíbilo, že bude postupně navyšovat výdaje na obranu až na cílovou hodnotu dvou procent výkonu ekonomiky, jak to zemi vyplývá z členství v NATO.
