Zeman v roce 1990 a 2020: Rusové jako přepisovači dějin, dnes jsou oběťmi přepisování

Postoje prezidenta Miloše Zemana procházejí různými proměnami. Zatímco ve čtvrtek zaslala česká hlava státu děkovný dopis svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi k výročí druhé světové války s tím, že bez Rudé armády by Československo nebylo sebevědomým nezávislým národem, před třiceti lety stál Zeman před Federálním shromážděním a mluvil o povinnosti odstranit fikci stalinské historiografie a znovuzačlenění Československa do Evropy.

Zeman jako poslanec v roce 1990 navrhl Federálnímu shromáždění změnu data oslav konce války z 9. na 8. května. Jako důvod uvedl, že 9. května Sověti a jejich satelity slaví jen z prestižních důvodů a z důvodů historické falsifikace. Kritizoval také Stalinovo zbytečné prodlužování utrpení lidí v Praze, jen aby ji sovětská vojska mohla osvobodit. Poukazoval, že vojenští a političtí velitelé Pražského povstání byli počátkem 50. let, kvůli tomu, že povstání zvítězilo vlastními silami, i když samozřejmě v rámci obecné kapitulace, perzekuováni. Na závěr svého projevu pak dodal že je povinností odstranit fikci stalinské historiografie a touto změnou se přiblížit k návratu do Evropy. Celý projev je k dispozici na stránkách Poslanecké sněmovny.

Teď je jeho politika opačná. V dopise, který ve čtvrtek poslal Putinovi, chválí Rudou armádu a rozepisuje se o české vděčnosti a hrdinství ruských vojáků při osvobozování Československa. Opět se vyjadřuje proti přepisování historie, tentokrát ale dle něj nejsou Rusové přepisovači, ale obětmi přepisování. K tomu ještě na závěr dodává, že by se Češi nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsou dnes, bez obětí a hrdinství ruského lidu.

Česko-ruské vztahy jsou momentálně napjaté. Českou republiku a Rusko v posledních měsících rozděluje pohled na některé události ze společné historie týkající se roku 1945 či okupace ze srpna 1968.