VIDEO: Blokování metra i ulic. Rozsáhlé demonstrace proti vládě trvají v Jerevanu už měsíc

V arménském hlavním městě Jerevanu od poloviny dubna probíhají každý den protesty. Arménská opozice a veřejnost se domáhá odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který v dubnu zahájil mírového jednání s Ázerbájdžánem kvůli území Náhorního Karabachu. Policie zadržela už stovky lidí, které svými demonstracemi blokují ulice a celkový chod města.

Pašinjan podle demonstrujících neměl ustupovat při jednáních s Ázerbájdžánem o sporném území Náhorního Karabachu. Arménský premiér se v dubnu v Bruselu totiž dohodl s ázerbájdžánským prezidentem Ilhanem Alijevem, že zahájí přípravu mírové smlouvy o řešení konfliktu v Náhorním Karabachu a zřídí společnou komisi pro vytyčení společné hranice.

Opozice obyvatele Jerevanu vyzývá k občanské neposlušnosti, pořádá protivládní demonstrace nebo pochody. Policie tak již od 17. dubna každý den řeší nepokoje v ulicích. Pravidelně také demonstrující zatýká, když blokují ulice hlavního města.

Například 17. května zadržela policie čtyři stovky protestujících, což je nejvyšší číslo zatčených od 1. května. Ti začali blokovat ulice Jerevanu už v 8 hodin ráno ve snaze narušit dopravu a vyvinout tlak na Pašinjanovu vládu. Opoziční představitelé tvrdili, že demonstranti zablokovali více než 50 ulic v různých částech hlavního města.

Armenian police have detained more than 400 people in Yerevan as protesters blocked streets during opposition-led demonstrations on May 17 to force Prime Minister Nikol Pashinian from office. https://t.co/CWOUk4r0sW pic.twitter.com/flHof0k86m

— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) May 17, 2022

Na posledním protivládním setkání demonstranti zablokovali i prostory jerevanského metra.

In #Yerevan, #Armenia, protesters blocked the work of the subway. pic.twitter.com/JpvQ24D9Sf

— NEXTA (@nexta_tv) May 18, 2022

Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Boje si tehdy vyžádaly na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo na podzim roku 2020. Během šestitýdenní války Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si podržela kontrolu nad většinou horské enklávy. Počet obětí předloňského konfliktu se odhaduje na 5600.

Příměří, vnímané v Arménii jako národní ponížení, vyvolalo mnohatýdenní demonstrace. Ale loňské předčasné volby Pašinjan opět vyhrál a udržel se u moci.

„Pašinjan je zrádce a ustavičné demonstrace v ulicích jej donutí odstoupit,“ prohlásil opoziční vůdce, místopředseda parlamentu Išchan Sagateljan. „Nikol (Pašinjan) musí odejít, protože je symbolem porážky a Arménie nemá s tímto vůdcem budoucnost,“ řekl AFP jeden z demonstrantů na začátku května.