Alarmující číslo. Polovina studentů nedokončí bakalářské studium
Neúspěšní vysokoškoláci
Nové
1
České vysoké školy bojují s vysokou studijní úmrtností. Loni bylo v prvním a druhém ročníku veřejných i soukromých vysokých škol neúspěšně ukončeno 49 procent studií. Řešení školy hledají v úpravě studijní nabídky i v různých poradenských centrech pro studenty.
Studijní neúspěšnost je dlouhodobý problém českých vysokých škol zejména v bakalářských studijních programech. Liší se ale mezi jednotlivými vysokými školami a ještě více mezi jejich jednotlivými fakultami a studijními programy.
I procento studentů, kteří školu nedokončí, se v průběhu let mění. V roce 2003 bylo v prvním a druhém ročníku ukončeno neúspěšně jen 35 procent studií, v dalších letech číslo rostlo a v roce 2016 poprvé překročilo hranici 50 procent. Pak ale pomalu klesalo a loni to bylo už jen 49 procent, čísla pochází z ministerstva školství.
„Nejvyšší neúspěšnost mívají technické a chemické fakulty, v řadě případů i více než 80 procent. To je velký problém, když vezmeme v potaz, že jde o obory, kde je po absolventech velká poptávka,“ uvedla pro Echo24 za resort školství vedeného Robertem Plagou (za ANO) Aneta Lednová. „Vysokou neúspěšnost mají i některé zemědělské, přírodovědné, ale i třeba ekonomické fakulty. Nejnižší je neúspěšnost na uměleckých vysokých školách a na některých oborech, kam se dělají přísné přijímací zkoušky a které zároveň nabízí studentům jasnou kariérní perspektivu, například práva, medicína a psychologie,“ dodala.
Počet neúspěšných studentů v případě veřejných škol má dopad i na vynaložení veřejných peněz, přiznává resort. „Studijní neúspěšnost je velký problém zejména kvůli neefektivnímu vynakládání veřejných i soukromých zdrojů. Pro stát to znamená náklady, pro jednotlivce zejména čas, který by mohli využít lépe,“ uvedla Aneta Lednová. Ministerstvo proto řešení studijní úmrtnosti hledá v rozšiřování podpůrných služeb studentům či inovaci studijních programů.
Důvody ukončení studia se různí
Důvody předčasného ukončení studia se liší, od špatné volby oboru a nezvládnutí zkoušek po sociální důvody. Sedmadvacetiletý David Studený nedokončil dvě vysoké školy kvůli zkouškám. Podobně je na tom i o dva roky mladší Karel Straka, jenž dospěl k názoru, že práce ho naučí víc než univerzita.
„Šel jsem na Národohospodářskou fakultu VŠE, protože jsem se po maturitě jinam nedostal. Hned v prvním semestru mi bylo jasné, že budu mít problémy s matikou. Vyrazili mě v třetím semestru právě kvůli matematice,“ uvedl pro Echo24 David Studený. „Na Fakultě humanitních studií UK jsem neprošel přes vyhazovací zkoušku z historie,“ dodal.
Stejnou zkušenost s dvěma nedokončenými školami má i Karel Straka, který deníku Echo24 řekl, že víc než studovat ho bavilo pracovat. „Šel jsem nakonec na vyšší odbornou školu na rok a následně se přihlásil na mediální studia. Tou dobou už jsem ale pracoval v jedné reklamní agentuře a postupem času jsem zjistil, že mě studium kupodivu nebaví,“ uvedl s tím, že pak už ukončil celé studium. „V práci jsem spokojen, protože jsem se naučil víc a nemusel trápit mozek tím, kdo psal před desítkami let v Přítomnosti, nebo co je to sémiotika,“ dodal.
„Studenti musí vědět, do čeho jdou“
Samotné univerzity neúspěšnost studentů řeší. Spoléhají například na opatření ve stylu, „aby studenti věděli, do čeho jdou“, na různá poradenská centra a adaptační kurzy. I na hlubší změny studijní nabídky.
Karlova Univerzita začíná už u přijímaček. „Pro předcházení předčasným odchodům ze studia využívá Univerzita Karlova řadu nástrojů, které se týkají jak podmínek studia, tak i jeho průběhu. Mezi ně patří již pojetí přijímacího řízení, neboť existuje souvislost mezi jeho parametry a mírou dokončení studia. Podmínky přijímacího řízení jsou proto fakultami soustavně upravovány tak, aby se dařilo vybírat uchazeče s nejlepšími předpoklady,“ uvedl Petr Podzimek z odboru vnějších vztahů univerzity.
Masarykova univerzita letos na jaře spustila kampaň zaměřenou na snížení studijní neúspěšnosti. Součástí je i proměna studijní nabídky nebo poradenské centrum. Informační kampaň, která má zamezit neúspěchům studentů prvních ročníků, má i olomoucká Univerzita Palackého. Západočeská univerzita v Plzni letos rozjede i online dotazování studentů, kteří školu nedokončili. Chce tak objasnit jejich důvody a díky nim počet neúspěšných studentů snížit.
