Plaga chystá nový zákon o vysokých školách, chce efektivnější řízení i financování
NOVÝ ZÁKON O VŠ
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) letos předloží věcný záměr nového zákona o vysokých školách. Deník Echo24 o tom informovalo MŠMT. Nová legislativa má řešit efektivitu fungování, jejich řízení i financování, včetně jasnějšího vymezení kompetencí jednotlivých orgánů, při zachování univerzitní autonomie. Rada vysokých škol i nastávající šéf České konference rektorů Milan Pospíšil z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) Echu řekli, že záměr ministra Plagy vítají, zdůrazňují právě potřebu zachování institucionální autonomie vysokých škol či předvídatelné a dostatečné financování.
Jen krátce poté, co vešla v platnost velká novela zákona o vysokých školách, včetně zásadní reformy doktorského studia, už chystá MŠMT zákon úplně nový. Mluvčí resortu Ondřej Macura pro Echo24 řekl, že ministr Plaga chce v letošním roce předložit věcný záměr zákona o vysokých školách. „Nová legislativa by měla vytvořit podmínky pro efektivní fungování a dlouhodobý rozvoj vysokých škol při zachování jejich autonomie. Návrh se bude zaměřovat zejména na oblast kvality a akreditací, řízení a financování vysokých škol a jasnější vymezení kompetencí a odpovědností jednotlivých orgánů,“ uvedl Macura.
„Zákonná úprava by měla také posílit schopnost vysokých škol reagovat na demografické, technologické a společenské změny, což by v konečném důsledku mělo posílit konkurenceschopnost českých vysokých škol i v mezinárodním prostředí,“ dodal Macura s tím, že aktuálně není možné dělat spolehlivé závěry dopadu novely zákona o VŠ, respektive reformy doktorského studia, protože zatím nejsou k dispozici relevantní data. Reforma zavedla – mimo jiné – výrazné navýšení stipendií pro doktorandy, aniž by adekvátně zvýšila objem peněz ze státního rozpočtu na tyto studenty. To vedlo jednotlivé univerzity ke změně principu přijímacího řízení, respektive počtu přijatých studentů.
ROZHOVOR: Povedeme debatu o omezení telefonů ve školách. Zákaz si umím představit, říká ministr Vojtěch
Rektor VŠCHT Milan Pospíšil, který od února převezme po končící rektorce Univerzity Karlovy Mileně Králíčkové vedení České konference rektorů, pro Echo24 řekl, že nový zákon o VŠ bude zcela určitě velká výzva. „Očekáváme intenzivní spolupráci s panem ministrem a jeho týmem, samozřejmě i s RVŠ. První diskuze s oběma reprezentacemi plánuje pan ministr odstartovat příští týden. Na spolupráci je ČKR připravena,“ uvedl Pospíšil.
PODCAST: Osud F.L. Riegra ukazuje, že pouze politická kariéra na posmrtnou slávu nestačí
Dodal, že MŠMT by mělo data ohledně dopadů reformy doktorského studia na počet přijatých studentů uvolnit do konce ledna. „Co se týká VŠCHT Praha, jako výzkumné univerzity, pro kterou jsou doktorandi klíčovými studenty, tak se počty nově nastoupivších studentů příliš meziročně neliší, příjmy doktorandů významně dofinancováváme z vlastních zdrojů, stipendia tak nejsou limitující,“ dodal Pospíšil.
Rada vysokých škol redakci řekla, že dlouhodobě upozorňuje na potřebu modernizace vysokoškolské legislativy a v závěru minulého funkčního období k této otázce formulovala své teze. „S konkrétními záměry nového vedení MŠMT jsme zatím nebyli oficiálně seznámeni, nicméně ambici posílit kvalitu, efektivní řízení a financování vysokých škol při zachování jejich autonomie považujeme za legitimní a potřebnou,“ uvedla RVŠ ve vyjádření pro Echo.
„Rada vysokých škol je připravena se na přípravě nové legislativy aktivně podílet. Za klíčové považujeme zejména zachování institucionální autonomie vysokých škol, předvídatelné a dostatečné financování, stabilní a transparentní akreditační rámec a jasné vymezení kompetencí jednotlivých orgánů,“ dodala RVŠ s tím, že se hodlá k této problematice vyjádřit i formou usnesení na nadcházejícím zasedání.
Veřejné vysoké školy v současnosti netvoří součást struktur státu a fungují autonomně, ovšem míra a podoba jejich autonomie je vymezena zákonem. Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou akademický senát, rektor, vědecká nebo umělecká rada, disciplinární komise, případně rada pro vnitřní hodnocení. Samosprávné orgány se mimo jiné podílí na tvorbě vnitřních předpisů, které upravují organizaci a činnost vysoké školy. Vedle samosprávných orgánů mají vysoké školy ještě další orgány, konkrétně kvestora (jmenovaný rektorem) a správní radu. Správní rada představuje nástroj, jakým se stát přímo podílí na řízení veřejných vysokých škol. Základním cílem správní rady je dbát na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem. Členy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr.
Financování veřejných vysokých škol je v současnosti realizováno jako vícezdrojové. Rozhodujícím finančním zdrojem jsou prostředky poskytované ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, každoročně se jedná o cca 70 % příjmů veřejných vysokých škol. Další zdroje tvoří prostředky poskytované z jiných veřejných zdrojů (z ostatních kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí a krajů), výnosy z hlavní a doplňkové činnosti, poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku a příjmy z darů a dědictví.
