Grónsko se stalo hlavním tématem v Davosu. „Není cesty zpět,“ vzkázal Trump předem

Dánsko není schopné ochránit Grónsko a Spojené státy arktický ostrov musí získat. Svou neústupnost ve snaze dostat poloautonomní území Dánska pod kontrolu USA těmito slovy znovu vyjádřil americký prezident Donald Trump. Evropští lídři poté vystupňovali své odmítavé výroky vůči Trumpovu počínání. Francouzský prezident Emmanuel Macron na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl, že v amerických krocích vidí snahu oslabit Evropu. Ještě předtím přitom svému americkému protějšku navrhl schůzku v Paříži. Moskva naopak vyjádřila pochopení pro Trumpovy plány. Stejně jako Grónsko pro USA je pro Rusko důležitý Krym, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odkazující na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov. Grónsko i Dánsko prodej a předání ostrova Američanům odmítají.

Trump v noci na úterý zopakoval své tvrzení, že Dánsko není schopné ochránit Grónsko a že Spojené státy proto ostrov musí získat. „Jak jsem každému jasně řekl, Grónsko je nezbytné pro (americkou) národní bezpečnost a pro bezpečnost světa. Není cesty zpět – všichni se na tom shodují,“ napsal na své sociální síti Truth Social americký prezident, který o víkendu ohlásil dodatečná cla na produkci skupiny osmi evropských zemí, které jeho územní ambice odmítají.

Trump tento týden povede rozsáhlou americkou delegaci v Davosu, kam už někteří političtí lídři po pondělním zahájení Světového ekonomického fóra (WEF) dorazili. Dění kolem Grónska se rázem stalo jedním z hlavních témat WEF. Trump potvrdil, že chce v Davosu s některými zeměmi o Grónsku hovořit, což dále neupřesnil.

Macron v úterý v Davosu řekl, že ve švýcarském středisku schůzku s americkým protějškem nechystá, ale předtím mu navrhl schůzku v Paříži, což vyplývá z Macronovy textové zprávy, kterou Trump zveřejnil na Truth Social. Macron šéfovi Bílého domu napsal, že nerozumí jeho úsilí získat pro Spojené státy arktický ostrov. Macron podle zveřejněné textové zprávy napsal, že Francie stojí za USA v případě Sýrie a že úspěchu je možné dosáhnout i v otázce Íránu. „Nechápu, co děláš s Grónskem,“ poznamenal ale francouzský státník. Trumpovi přitom navrhl, že ve čtvrtek v Paříži může uspořádat setkání skupiny G7, které Francie nyní předsedá.

Později v Davosu Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Za nepřijatelný pak označil snahu Spojených států získat Grónsko; USA podle něj požadují co největší ústupky. Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou a respektu před šikanováním, prohlásil Macron a varoval, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Davosu oznámila, že Evropská unie pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě a chce kvůli tomu masivně investovat do Grónska. Poznamenala, že Evropa chce se Spojenými státy v Arktidě spolupracovat a že suverenitu zemí považuje za jasně danou. Bezpečnosti v Arktidě je podle von der Leyenové možné dosáhnout jen společně, proto šéfka EK označila za chybu záměr zavést desetiprocentní dodatečná cla, kterými Trump hrozí od února zatížit dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska, dokud Spojené státy neuzavřou s Dánskem dohodu o koupi Grónska.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyjádřila naději, že se Evropa může vyhnout nástrojům jako je takzvaná ekonomická bazuka, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI). Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak EU. „To nejhorší nás možná teprve čeká,“ uvedla premiérka s tím, že o základních hodnotách, jako jsou suverenita, identita, hranice a demokracie, nemůže Dánsko vyjednávat. Podle agentury Reuters rovněž slíbila, že Grónsko neopustí.

Ministr financí USA Scott Bessent v úterý v Davosu vyjádřil přesvědčení, že Evropané nevyhrotí vztahy s Washingtonem kvůli americkému cíli koupit Grónsko. „Jsem si jist, že lídři nepřistoupí k eskalaci a že to bude vyřešeno způsobem, který bude velmi dobrý pro všechny,“ řekl Bessent novinářům.

Také nová česká ministryně financí Alena Schillerová v úterý v Bruselu řekla, že Česká republika upřednostňuje debatu a hledání řešení, pokud jde o americké hrozby zavedení cel. Premiér Andrej Babiš, který se ve čtvrtek zúčastní mimořádného summitu EU, v úterý vyjádřil naději, že spor o Grónsko se podaří vyřešit diplomatickou cestou. „Samozřejmě Grónsko patří Dánsku. A Dánsko a USA jsou přece spojenci v rámci NATO, tak se musíme domlouvat,“ řekl na videu na sociálních sítích.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v Evropském parlamentu řekla, že pohrůžky zavedením cel nedonutí Dánsko, aby předalo Grónsko. Připustila však, že Evropská unie se kvůli Trumpovým pohrůžkám nachází v situaci, se kterou nemá předchozí zkušenost. „Grónsko patří svému lidu, nezmění na tom nic pohrůžka cel,“ zdůraznila Kallasová.

Moskva naopak vyjádřila pochopení pro ambice Washingtonu. „Krym není pro bezpečnost Ruské federace o nic méně důležitý než Grónsko pro Spojené státy,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal také, že Grónsko není „přirozenou součástí“ Dánska a že problém bývalých koloniálních území se stává naléhavějším. Zároveň tvrdil, že Rusko se situací kolem Grónska nemá nic společného. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s děním kolem Grónska vyjádřil obavy „z jakéhokoliv rozostření pozornosti během plnohodnotné války“ Ruska proti Ukrajině.