Ceny elektřiny a plynu padají pod vládní stropy

KOMENTÁŘ

Ceny elektřiny a plynu padají pod vládní stropy
Pokud se ceny udrží na současné úrovni, vláda nebude muset platit vůbec žádné kompenzace, píše Lenka Zlámalová. Foto: Úřad vlády ČR
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Přichází obávaná zima. První po ruské invazi na Ukrajinu a faktickém odpojení Evropské unie od ruského plynu. Ten v této chvíli dosahuje už jen necelých deset procent celkové spotřeby Evropy. Odpojení přišlo dřív, než čekali i ti větší z optimistů. A cena plynu nestoupá, ale naopak klesá. Přes obavy se ukázalo, že je ho pro Evropu k mání docela dost. Spolu se zásobníky naplněnými z 95 procent to dodává klid a jistotu, že se zima zvládne. A nedojde na katastrofické scénáře s plynem na příděl, které ještě před pár týdny plnily veřejnou debatu.

Plyn na nizozemském TTF, což je referenční bod pro ceny v Evropě, se obchoduje za 120 eur za megawatthodinu. To je třetina ceny ze šokových vrcholů 360 eur, kam stoupal ve strachu a nervozitě na přelomu srpna a září. Ekonomové očekávají další pokles. V první třetině příštího roku zhruba na 85 eur za megawatthodinu. To je cena, za niž se plyn obchodoval loni v prosinci. Dva měsíce předtím, než Vladimir Putin vtrhl na Ukrajinu.

 

Je to samozřejmě násobek účtu z loňského léta, kdy stál plyn 21 eur za megawatthodinu a elektřina kolem 50 eur.

Ceny plynu i elektřiny se ale v této chvíli dostávají pod úroveň stropů, které začátkem září schválila vláda Petra Fialy. Ty jsou na 100 eurech za megawatthodinu u plynu (120 eur včetně daně z přidané hodnoty) a 200 eurech u elektřiny (240 eur megawatthodinu).

Elektřina se včera na evropských burzách obchodovala za 100 eur za megawatthodinu.

Pokud se ceny udrží na této úrovni, vláda nebude muset platit vůbec žádné kompenzace. Protože energie budou levnější než stropy. To by znamenalo úspory stovek miliard ve státním rozpočtu proti odhadům, které se připravovaly, když vláda stropy představila. Tehdy ale elektřina stála 500 eur za megawatthodinu a plyn přes 200 eur.

Vláda by měla velmi pečlivě hlídat aktuální ceny na trzích a vést o nich veřejnou debatu. Aby pak nebyla překvapená, až jí energetici předloží ke kompenzaci účty, které budou výrazně vyšší než aktuální ceny na evropských trzích. Český kompenzační mechanismus, kde zatím stále chybí stropy u cen výroby elektřiny, je mimořádně náchylný na optimalizaci kompenzací – to můžou být desítky miliard korun.

Pokles cen otvírá i další otázku. V pátek má Poslanecká sněmovna ve třetím čtení projednat návrh na daň z neočekávaných zisků. Tou chce z firem v roce 2023 vytáhnout skoro 100 miliard korun. Chtěla z nich platit právě kompenzace drahých energií. Teď, když je jednou z možností, že by také žádné nemusely být, je namístě otázka, co by se s těmi penězi z nové daně stalo. Jestli jen vykryjí obří schodek, který nevzniká z pomoci s cenami energií, ale ze samotného provozu státu.

Pokud vláda nebude žádné kompenzace drahých energií lidem a firmám platit, neměla by daně z neočekávaných zisků rozhazovat na něco jiného. Pokud tu daň v současné konstelaci vůbec politicky zvládne prosadit.

 

×

Podobné články