Pro běloruskou nositelku Nobelovy ceny si přišla policie. Chrání ji velvyslanci včetně toho českého

Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, která jako jedna z mála členů prezidia tamní koordinační rady zůstala v Bělorusku a neprchla, se stala cílem policistů. Ti přišli do jejího bytu, chrání ji však velvyslanci některých států EU, přítomen je také český, Tomáš Pernický. Alexijevičovou tak prozatím policisté nechali na svobodě. Jiného člena prezidia Maksima Znaka zadrželi ve středu policisté.

Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku. Podle Znaka se 72letá Alexijevičová vzhledem ke svému věku do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Na webu běloruského PEN klubu se nicméně ve středu objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat. „Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice – to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí na ulici každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.

Policisté přišli ve středu do bytu Alexijevičové s cílem udělat zde domovní prohlídku. Právě přítomnost některých velvyslanců je však zastavila. O incidentu informoval na Twitteru například český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

V tuto chvíli několik velvyslanců zemí #EU 🇪🇺 včetně českého vyjadřují v jejím bytě podporu nositelce Nobelovy ceny za literaturu Světlaně Aleksijevičové, která jako poslední členka Koordinační rady není zadržena či ve vynuceném exilu. pic.twitter.com/zv9EfG0DAC

— Tomáš Petříček (@TPetricek) September 9, 2020

Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v tom vidí reálnou hrozbu a snaží se členů vedení rady zbavit zatčením, nebo vypuzením ze země.

Tři členové prezidia rady – Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou – byli podobným způsobem jako ve středu Znak zadrženi maskovanými lidmi v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici ve snaze přimět ji opustit Bělorusko. Kalesnikavová to odmítala. Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, jimž měli všichni tři přejet hranici do Ukrajiny. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a když vyrazila zpět, byla zadržena. Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.

Protesty jsou řízeny i z Česka, prohlásil opět Lukašenko

Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné podle agentury TASS prohlásil, že nedošlo k „žádné destabilizaci“ situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, „kdyby nebyl vnější faktor“ v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle Lukašenka představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.