Památkáři otevřou otázku prohlášení Libeňského mostu za památku

Národní památkový ústav (NPÚ) chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu v Praze za kulturní památku, podal proto na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí, jak ve čtvrtek sdělil mluvčí NPÚ Jan Cieslar. Letos v únoru ministerstvo rozhodlo o tom, že most z 20. let minulého století památkou není. Proti rozhodnutí podalo podnět kromě NPÚ zájmové sdružení Prázdné domy. Oběma podněty se bude zabývat rozkladová komise, uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce, které jsou v havarijnímu stavu, byl letos šest týdnů zavřený.

NPÚ i sdružení, které chtějí most zachovat, odkazují na odbornou analýzu Kloknerova ústavu ČVUT, který stav mostu rok zkoumal. Podle posudku je možné most zachovat, pokud bude provedena jeho komplexní rekonstrukce. K tomu při rozhodování přihlíželo i ministerstvo. Podle ministerstva by ale památková hodnota mostu při rozsáhlé rekonstrukci utrpěla. Z toho důvodu ministerstvo podporuje myšlenku vybudování kopie mostu, která bude splňovat současné požadavky na zatížitelnost a životnost.

Podle Cieslara v podobných případech bývá nahrazena nosná část konstrukce, která je narušená, za novou, která je podobná té staré, čímž se zachová podstata památky i její využití k původnímu účelu. „Jako jistý analogický případ lze nabídnout srovnání s obnovou nedalekého Negrelliho viaduktu, kde s ohledem na dožilé části kleneb a pilířů dojde k rozsáhlým výměnám zdiva, nicméně zůstává zachována tvarová autenticita konstrukcí i způsob provedení a použité materiály,“ dodal Cieslar.

Podle člena spolku Prázdné domy Adama Scheinherra, který je zakladatelem iniciativy Libeňský most nebourat, nerozšiřovat a v lednu 2016 podal podnět na prohlášení mostu památkou, se ministerstvo při řízení dopustilo procesních pochybení. Nezabývalo se například některými dokumenty od NPÚ a iniciativy. „Dále v rozhodnutí byl Libeňský most shledán jako hodnotná architektonická památka, ale jeho neprohlášení zdůvodněno nemožností zachovat jeho architektonickou hodnotu. Již ale nebylo vysvětleno, z jakého důvodu, či jakých částí mostu se toto týká,“ uvedl Scheinherr.

Podané podněty k přezkoumání nejsou od účastníků řízení, kterými jsou hlavní město, dopravní podnik, Technická správa komunikací a České přístavy. Případné další řízení nebude mít odkladný účinek na únorové rozhodnutí ministerstva, majitel proto s mostem může nakládat podle svých záměrů. Pražští politici se zatím neshodují v tom, zda most opravit, nebo nahradit novým.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Čtěte také: Kdo je zodpovědný za stav Libeňského mostu? „Těžko říct,“ říká Dolínek

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.